V pátek po práci se nasedá do automobilů a cestuje se směrem na chaty a chalupy, které jsou vlastně takovým druhým domovem. Za socialismu se tento fenomén stal v podstatě národním sportem a lásku ke svým malým “hradům” si mnoho z nás drží dodnes. Čím je tato specifická zábava tak unikátní?
Národ chatařů
„Společně s Poláky a východními Němci jsme bezpochyby národ chatařů,” konstatuje popularizátor české vědy v rozhovoru pro rozhlas Václav Cílek. Podle České televize se tento fenomén s pandemií koronaviru vrací. Znovu zavřené hranice a dokonce i okresy donutily některé rodiny dokonce ke stěhování na jejich chaty a chalupy.
Kořeny chataření jsou však mnohem hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. První podobná obydlí se objevují už ve 20. letech minulého století. První velký impuls vyšel z rebelství skautů, kteří se nechtěli organizovat. První poctiví chataři tak byli tzv. divocí trampové. První osady se dodnes zachovaly. Fenoménem se chataření a chalupaření stalo až s rozvojem měst.
Oddech v přírodě
Historickou zajímavostí je také fakt, že se po druhé světové válce a odsunu Němců objevilo mnoho volných stavení v pohraničí. Někteří chalupáři tak v podstatě zachránili domy, které chátraly a jinak by pravděpodobně skončily jako hromada sutin.
Hlavní boom přišel v šedesátých letech, a to v souvislosti s rozšířeným automobilismem. Města byla plná nových šedivých sídlišť a útěk do skromného stavení v přírodě bylo mnohdy i každodenním pravidlem.
Lidé se za socialismu často v pracovním procesu nerealizovali, a tak se chata a chalupa stala pro mnohé smyslem života. Ze skromných přístřešků se stávaly čím dál větší paláce. Zahrady se rozrůstaly o zeleninu, ovoce, křoviny a stromy. K rozvoji chatařství a chalupářství také zásadně přispělo zrušení pracovní soboty. Víkend se tak rozšířil o další den. Co dalšího hrálo roli v příběhu československého a následně českého chataření a chalupářství?
KAM DÁL: Hvězda Hollywoodu, která zemřela s láskou ke zbraním. Charlton Heston skrýval tajemství
