Krize, které je potřeba využít. Koronavirus otevřel příležitost pro ekologické změny

Civilizace má příležitost, jak zlé přetavit v dobré
15.04.2020 - 10:30  

„Kdo, když ne my, kdy, když ne teď.“ Dalo by se parafrázovat slavné heslo ze sametové revoluce, jež připomíná demonstraci studentů 17. listopadu. I dnes totiž stojíme před podobně zásadním rozhodnutím, protože současná koronavirová krize je ideální příležitost změnit svět k lepšímu.

Svět se změnil, teď je jen otázka, jak toho využít k lepšímu. Odborníci vědeckých i humanitních oborů se shodují, že civilizace stojí před zkouškou, která sice není lehká, ale měla by se využít jako vhodná příležitost pro změnu k lepšímu. Jedno z témat, které by v rámci pandemie koronaviru nemělo zapadnout, je totiž starost o naši planetu. Proč právě ekologie může konečně vyslyšet volání o pomoc?

Svět se zastavil

Pandemie koronaviru dokázala to, co se ekologickým aktivistům nepodařilo za několik let urputné snahy, a některé státy to velmi rychle pochopily. Půda je totiž připravena pro radikální kroky, ale ne všichni s toto vizí budoucnosti souhlasí.

Do jisté míry je jasné, že zdravotnické a ekonomické zatížení státu odsouvá podobná témata na vedlejší kolej. Mělo by se však jednat jen o dočasné přehlédnutí reality. Pandemie koronaviru odhaluje jednu zcela zásadní okolnost.

Globalizovaný svět se dokázal zastavit. To, co bylo před několika měsíci nepředstavitelné a těžko proveditelné, se v současné době dokázalo realizovat během několika týdnů. Příroda jasně dává najevo, že díky zastaveným kolům průmyslu a dopravy si užívá zaslouženou dovolenou. Nejde však vypnout svět a zůstat v tomto stavu roky. Sociální a ekonomické dopady by byly katastrofální.

Lze se však ze současné situace poučit a jak při rozhovoru pro Seznamzpravy.cz zmínila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová „Jak říkali staří Římané – katastrofy přináší užitek, tak toho využijme. Zkusili jsem spoustu věcí, které jsme odkládali, protože nás k tomu nic netlačilo, a teď přišel čas.”

Šlápnout na zelený plyn

V některých zemích západní Evropy už je téma zelené politiky na stole. Nejhlasitějšími zastánci rychlejšího postupu v naplňování ekologických pravidel jsou v současné chvíli Dánsko a Rakousko, což vychází z logiky věci. Obě země se už léta pilně snaží fungovat tak, aby co nejefektivněji snížily emise a ulevily tak planetě.

Konkrétně v Dánsku jsou si vědomi, jaká příležitost čeká celý svět, až skončí pandemie koronaviru. „Chceme investovat miliardy, abychom se stali uhlíkově neutrální zemí. Pokud to neuděláme teď, budeme muset utrácet později mnohem více,” sdělil pro web The Local Morten Østergaard, lídr dánské Radikální liberální strany.

Dánsko však není opuštěným vojákem na koronavirovém válečném poli. Ministři životního prostředí hned několika evropských zemí podepsali prohlášení, ve kterém se zavazují nejen pokračovat, ale dokonce přidat ve snaze snížit uhlíkovou stopu a vybudovat udržitelnou energetiku, která bude dávat smysl i z ekonomického hlediska. Konkrétně se pod dokument The Green Deal podepsali ministři ze zemí, jako je Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Německo, Francie, Portugalsko, Lucembursko, Litva, Itálie, Finsko, Nizozemsko a již zmiňované Dánsko.

Českou republiku v seznamu nenajdeme. Političtí reprezentanti země se totiž spíše uzavřeli do sebe a klimatická změna zde není dlouhodobě pro premiéra Andreje Babiše tématem k jednání.

Ve světě jsou však osobnosti, které sdílejí optimistickou vizi jiné budoucnosti. Mezi ně patří také druhý nejbohatší člověk světa Bill Gates. Ten věří, že inovace v technologiích, vědě a nové vnímání politiků vůči odborníkům může zrychlit a zefektivnit cestu za změnou klimatu k lepšímu.

Negativní pohled na věc však hovoří o tom, že některé státy budou chtít nastartovat zpomalenou ekonomiku právě bezohledným průmyslem vůči planetě. Uvidíme, jak civilizace využije tuto nečekanou příležitost…

KAM DÁL: Šíření koronaviru kvůli znečištěnému ovzduší. Vědci mají novou teorii.