Senzační vědecký objev. DNA může pomoci při zkoumání vyhynulých druhů

Australští vědci propočítali průměrnou délku života vyhynulých druhů včetně předchůdců moderních lidí na základě analýzy části jejich DNA. Naši vyhynulí příbuzní neandrtálci se podle jejich odhadů dožívali zhruba 38 let. Mamut srstnatý se naproti tomu mohl dožít i 60 let.

13.12.2019 - 09:50  
Evoluce člověka tak, jak si ji většinou představujeme

Vědci nicméně zkoumali také DNA některých žijících druhů, například velryb, u nichž je málo podobných záznamů. Nejdéle žijícím savcem by podle nich mohla být velryba grónská s délkou života více než 250 let.

Znát délku života vyhynulého druhu může podle Benjamina Maynea z vědecké výzkumné organizace Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation z Crawley v Austrálii přispět k lepšímu pochopení toho, jakého věku se mohou zvířata dožít v příznivých přírodních podmínkách.

"Pokud se druh nedožívá pro něj přirozené maximální délky života v přírodě, může to znamenat, že čelí takovým environmentálním podmínkám, které mohou vést k jeho vyhynutí," vysvětlil Mayne.

DNA?

Vědci odhadovali délku života živočišného druhu na základě analýzy úseku DNA, který je spojený se stárnutím. Vědci pak podle těchto pomyslných DNA hodin odhadovali maximální délku života některých žijících i vyhynulých druhů.

Odhad délky života u blízkých příbuzných člověka může napovědět více o tom, jak moderní medicína a změny v životním stylu pomohly lidem žít déle.

V uplynulých dvou stoletích se průměrná délka života lidí více než zdvojnásobila. Výzkum může také napovědět víc o evoluci a pomoci v ochraně ohrožených druhů, myslí si vědci. Studie byla publikována v časopisu Scientific Reports.

Klíčová slova:
DNA