Oproti jiným vrahům, kteří jsou často z nefunkčních rodin, Štěpánek pocházel z rodiny, která byla velmi vážená. Jeho otec byl inženýrem v cukrovaru a matka učitelkou ve školce. Ve svém okolí Štěpánek ale nebyl oblíbený. Týral zvířata a za svůj koníček považoval pozorování práce hrobníka. V dětství dokonce pobodal spolužáka nožem.
Když mu v roce 1930 hrozil trest odnětí svobody za krádež, jeho matka vězení zvrátila tím, že mu zařídila sezení u svého známého psychiatra. Ten potvrdil, že měl v době činu snížené schopnosti. Důrazně ji však upozornil, že se Svatoslavem není něco v pořádku, a doporučil ústavní léčbu. Matka tento názor důrazně odmítla.
Nebál se vraždit i ve vlastní rodině
Zabít se pokusil Růženu Jebavou a Zdeňku Drobnou, obě dívky přežily. Čtyřicetiletá Františka Třísková už takové štěstí neměla. Byla to mlékařka, která osudný den navštívila dům Štěpánkových. Ačkoliv Štěpánek popřel, že by mlékařku v osudný den viděl, později přiznal, že ji střelil do hlavy, utloukl sekerou, otevřel jí břišní dutinu, odřezal prsa, stáhl kůži z hlavy, kterou jí nasadil na ruku, a celé tělo nakonec rozřezal na 11 dílů. Tělo poté zakopal na zahradě.
Jiřině Šťastné bylo dvacet, když přišla o svůj život. Byla to Štěpánkova sestřenice. Nesla mu jídlo, matka už ji varovala, ať ke Štěpánkovi nevstupuje do bytu. Moc dobře se vědělo, jakou má pověst. Když se nevracela, vyslala k němu syna, aby zjistil, co se děje. Štěpánek řekl, že už šla dávno domů. Matku Jiřiny Annu to však neuspokojilo a vydala se ji hledat. Když zazvonila u Štěpánka, vtrhla přes jeho odpor do domu a tam po pár minutách našla tělo své dcery. Štěpánek se pokusil na zahradě oběsit, zabránili tomu kolemjdoucí.
Odsouzen byl k trestu smrti
Když ho policie zatkla, věděla pouze o vraždě Jiřiny. Upozornil na sebe však větou: „Rozřezal bych ji a zakopal na zahradě.“ Při prohledávání pozemků našla policie také tělo pětiletého Bedřicha Brožovského. Tehdy se myslelo, že byl chlapec unesen. Štěpánek se k vraždě doznal. Chlapce zabil bez důvodu. Tělo rozčtvrtil a na zahradě zakopal. Existují ještě pravděpodobné vraždy, které však Štěpánkovi nebyly dokázány. Patří mezi ně například Mária Zemancová nebo Otýlie Vranská.
Jeho jednání mělo primárně sexuální motiv. Trpěl až nepřirozenou fascinací ňadry, a to nejen ženskými. Nad postel si lepil obrázky obdařených žen, sám užíval přípravek na zvětšení prsou. Několikrát se poranil na bradavce, prsa své sestry polil kyselinou.
V roce 1939 byl odsouzen za tři vraždy a dva pokusy k trestu smrti. Zkoušel žádat o milost, ale marně. V pankrácké věznici byl oběšen.
Zdroj: serialkillers.cz, wikipedia.org
KAM DÁL: Při znásilnění oběť udusil kalhotkami v ústech, ve vězení mu rozkopali genitálie. Jak dnes žije spartakiádní vrah Jiří Straka?
