Tahle přírodní příjmení byste asi po předcích zdědit nechtěli. Jejich nositelé si museli v dětství hodně vytrpět

Jsou příjmení, která těm ostatním nazávidíme...
 

Zdá se vám, že příjmení inspirovaná přírodou musí znít vznešeně a nemůže s nimi být žádný problém? Často to tak může být, ale rozhodně ne vždy. Jako třeba takový pan Brambora. Jistě to bude hodný člověk, ale jeho příjmení mu asi závidí jen málokdo…

Příjmení v minulosti vznikala různými způsoby, lidé dostávali tak zvané příjmení například podle svých vlastností, podle profese nebo třeba podle toho, zda bydleli na “dolejším” nebo “hořejším” konci vesnice. Mnozí ale byli pojmenováni podle rostlin, které pravděpodobně pěstovali, měli rádi nebo se k nim zkrátka hodily. Jiní se zase museli smířit s tím, že si je ostatní pamatovali spíš podle určitého zvířete nebo dokonce hmyzu. Jak vznikalo takové příjmení a z něj naše příjmení, se můžeme často jen dohadovat. Diskutují o tom i odborníci, kteří se touto problematikou zabývají celý život. Jedno je ale jisté, s některými nešťastníky bychom určitě neměnili.

Bramborové, Celerové a další

Tak třeba už zmiňovaný Brambora. Lidí, kteří nosí toto příjmení, je v republice hned 72 a nejvíc z nich žije v Královéhradeckém kraji. Sedmapadesát obyvatel České republiky se pak může pyšnit příjmením Celer. Celerové jsou rozmístěni po republice rovnoměrněji než Bramborové, ale nejvíc bychom jich přece jen našli v Moravskoslezském kraji. Když už jsme u té inspirace kořenovou zeleninou, nesmí chybět ani Petrželové. Těch tady žije 44 a na některého z nich bychom nejpravděpodobněji narazili v Olomouckém kraji. Mrkev se sice v našich statistikách nevyskytuje, zato Mrkvičků je 737. Už bychom pomalu měli celou sbírku na pořádnou bramboračku, v té ale nesmí chybět ani Česnek - a právě těch bychom tady našli plných 118 - hlavně v Jihomoravském kraji.

Někteří jsou na tom přece jen lépe

V rostlinné říši se najdou i milejší názvy a s nimi i příjemnější příjmení. Poměrně často se tak objevuje příjmení Fiala, kterých je evidováno více než devět tisíc, Heřmánků známe téměř sedm set padesát, potkat můžeme i 80 Macešků, tři Pomněnky a jednoho Růži. Příjmení Tráva se v matrikách vyskytuje třiačtyřicetkrát a můžeme si jen představovat, jestli pan Tabák, kterých statistiky evidují čtrnáct, holduje cigaretám a doutníkům, či nikoliv.

Žába nebo Pulec

O moc lépe na tom nejsou ani někteří z těch, jejichž příjmení pocházejí ze zvířecí říše. No řekněte sami, co má říkat třeba pět Potkanů, devět lidí s příjmením Krysa, šest Žábů, přičemž Pulců je v republice mnohem víc, dokonce přes tři stovky. Z těch méně lichotivých příjmení bychom neměli vynechat Krůty, kterých je přibližně stejně jako Pulců, nebo 1 269 Švábů. Na své si minimálně v dětství přišli ale jistě i Blechové nebo Pavoukové. Bezmála pět set lidí jsou hrdí nositelé příjmení Koza.

Za příjmení nemůžeme

I když žádné příjmení není špatné a víme, že nikdo z nás nemůže za to, které z nich zdědil po předcích, určitě se většina z nás shodne na tom, že potomci některých našich předků to mají v životě přece jen složitější. Třeba při představování novým spolužákům.

KAM DÁL: Módní magnáti 19. století: Rivalové Rolný a Nehera udělali z Prostějova největší oděvní centrum v Evropě.