Během září společně se sychravým počasím a nižšími teplotami přichází ruku v ruce také zvýšené riziko respiračních nemocí, jako je nachlazení nebo chřipka. Právě tu mnozí stále považují za banální onemocnění, které nevyžaduje složitější léčbu či prevenci – opak je však pravdou. „Češi berou chřipku na lehkou váhu. Svědčí o tom i dlouhodobě nízká míra proočkovanosti v populaci, která se pohybuje kolem 5 %, u seniorů dosahuje zhruba 20 %. A to i navzdory tomu, že mají pojištěnci od 65. roku věku očkování ze zákona zdarma. Je důležité si uvědomit, že chřipka a komplikace spojené s ní mají každoročně na svědomí téměř 2 000 lidských životů,“ varuje MUDr. Jakub Zápeca, kardiolog z EUC Kliniky Zlín.
Jak poznám, že jde o chřipku?
Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění dýchacích cest, které se v Evropě projevuje především v zimních měsících. Její průběh může být u některých pacientů bezpříznakový. „Zda se zdravotní potíže projeví, závisí především na imunitě nakaženého. Zpravidla pacient pocítí nástup chřipky velmi rychle. Mezi první příznaky patří vysoká teplota, bolest v krku či kašel. Postupně se přidávají zimnice, bolest hlavy, únava až malátnost, nevolnost a bolest svalů a kloubů,“ vysvětluje MUDr. Jakub Zápeca, kardiolog z EUC Kliniky Zlín.
Běžně by chřipka měla trvat od sedmi do deseti dnů. Ve vzácných případech však může mít i mnohem těžší průběh. Tím je ohrožena především riziková skupina obyvatel, tedy senioři, těhotné ženy, děti nebo lidé s chronickým onemocněním. „Chřipku mohou provázet vážné zdravotní komplikace. Spadá mezi ně zánět ledvin, středního ucha, svalů, nosních dutin, míchy nebo mozku. Dále může dojít k oběhovému selhání, u pacienta se může rozvinout zápal plic a také zánět srdečního svalu, osrdečníku a pohrudnice. Ve vážných případech může neléčená chřipka spolu s komplikacemi, které jí provází, způsobit i smrt pacienta. Riziko dále stoupá u lidí s oslabenou imunitou,“ upozorňuje MUDr. Zápeca.
Když chřipka „sedne na srdce“
Některá virová onemocnění mohou způsobit také poškození svalů. Ubránit se jim nemusí ani ten nejdůležitější – srdce. „Chřipkový virus dokáže v ojedinělých případech vyvolat zánět srdeční svaloviny. Riziko vzniku zánětu srdce neboli myokarditidy stoupá v případě, kdy pacient chřipku opakovaně přechází a léčba netrvá dostatečně dlouho. Myokarditida je sice poměrně vzácnou komplikaci chřipky, o to je však nebezpečnější,“ říká kardiolog MUDr. Zápeca.
Rozvoj zánětu srdce vyvolaného chřipkou může být velmi rychlý, ale i pozvolný. Mezi příznaky myokarditidy patří zrychlený puls i bez fyzické námahy, bolest na hrudi či bolest svalů. Dále se mohou projevit problémy s dýcháním, kašel, nechuť k jídlu a otoky nohou. Pro zánět je charakteristická také únava a nepříjemné pocity na hrudi způsobené poruchou srdečního rytmu. „Myokarditida je velmi závažná komplikace chřipky, která musí být od počátečního stádia léčena v nemocnici absolutním klidem na lůžku a léky. Po úspěšné léčbě je nutné, aby byl pacient dlouhodobě sledován. K běžnému životu se může začít vracet jen velmi pozvolna,“ upozorňuje MUDr. Zápeca z EUC Kliniky Zlín a dodává, že léčba myokarditidy nemusí být vždy účinná. V takových případech obvykle nezbývá jiné řešení než transplantace srdce.
Zdraví na prvním místě
Podceníme-li prevenci a péči o organismus v průběhu chřipkového onemocnění, zaděláváme si na vážné potíže. Nejúčinnějším způsobem, jak se proti této vysoce infekční nemoci bránit, je očkování – to kromě sníženého rizika onemocnění poskytuje ochranu i před těžkým průběhem chřipky, čímž pomáhá předcházet závažnějším komplikacím.
Nejvhodnější doba pro očkování je během podzimu – ideálně ještě před začátkem chřipkové sezóny. Správnou činnost srdečního svalu si rovněž lze nechat ověřit pomocí laboratorního vyšetření .
Zdroje: redakce, citovaný lékař, evropavdatech, Česká lékařská komora
KAM DÁL: Životu nebezpečné otoky signalizují srdeční selhání. Otékat mohou i plíce.
