Vysoký tlak je strašák. Stres i hodně práce mohou být váš konec

Na pravidelné kontroly krevního tlaku byste rozhodně neměli zapomínat, u většiny lidí totiž tento nebezpečný stav nemá žádné příznaky
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Silné bušení srdce, bolest hlavy, nervozita, špatný spánek. Pro mnoho z nás běžné příznaky, kterým nepřikládáme váhu. Což je chyba. Podle odborníků mohou být způsobené vysokým krevním tlakem, a tělo se tak stává časovanou bombou. Hrozí infarkt, mrtvice a další nemoci. Jak snížit riziko komplikací, radí odborníci.

Hodně pracujete, jste ve stresu a snad máte i nějaké to kilo navíc? A na poslední preventivní prohlídku už si ani nepamatujete? Je třeba zbystřit. Vysoký krevní tlak nepostihuje jen starší osoby či lidi, kteří se perou s kily navíc. Problémy mohou mít i na první pohled zdraví jedinci, a to bez ohledu na věk. „Pacient s vysokým krevním tlakem nemusí celé roky pociťovat žádné problémy, ale o to je to nebezpečnější. Neléčený či nedostatečně korigovaný vysoký tlak může vést až k infarktu, selhání ledvin, mozkové mrtvici a celé škále dalších závažných onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Kristina Slavíková, revizní lékařka VoZP.

Hodně práce, nedostatek spánku, silné psychické vypětí a špatný životní styl a stravování. To vše může mít podle lékařky neblahý dopad v podobě neřešeného problému, který si nesete v těle a který v té nejfatálnější fázi může přivodit klidně i smrt. Vyjmenované problémy mají tu nevýhodu, že máme tendenci přehlížet je jako maličkosti. Komu někdy nebušilo srdce o něco víc, než je normální? „Pokud se to tak děje pravidelně a dlouhodobě, člověk si koleduje o malér," má jasno Slavíková.

Za hypertenzi se označuje dlouhodobě vysoká hodnota krevního tlaku, tj. opakovaně naměřené zvýšení krevního tlaku nad 140/90 mm Hg, zjištěné alespoň ve dvou ze tří měření. Zdroj: euc.cz.

Infarkt, mrtvice i problémy s ledvinami

Neléčené příznaky, které často nejsou tak vidět, mohou podle lékařů vést k mrtvici či infarktu. Jak už bylo zmíněno, nemusí se to nutně týkat jenom starších osob. „V poslední době pozorujeme vyšší výskyt vysokého tlaku u mladších pacientů, zejména pak u mužů. V generaci třicátníků jím trpí každý pátý. Největší nárůst pak vidíme kolem 50. roku života a v 70 letech už trpí hypertenzí dvě třetiny obyvatel,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti.

V dnešní stresem naplněné době riziko podobných problémů výrazně narůstá. Často se na ně však přijde až při běžné lékařské prohlídce. „První, co rozhodně člověku s podobnými problémy pomůže, je prevence. Ta se nejsnadněji provádí tím, že si pořídíte vlastní přístroj, s kterým si budete pravidelně měřit tlak. Tak se můžete alespoň odpíchnout k tomu složitějšímu, a to je léčba.“

Tou se však rozhodně vyplatí projít. „Tělo s vysokým krevním tlakem je opravdu časovaná bomba. Poškozuje totiž tepny a srdce, stejně tak jsou vystaveny nebezpečnému tlaku cévy v orgánech, což často způsobuje problémy s ledvinami,“ doplňuje odborník.

Kdy máme velký problém?

Potíže nejprve necítíte, potíže spojené s vysokým tlakem se objevují až v pozdějších stádiích onemocnění. „V pokročilejších fázích se hypertenze může projevovat například častými bolestmi hlavy, krvácením z nosu, poruchami zraku nebo únavou. V takových případech už se ovšem většinou jedná o závažný stav, který vyžaduje důslednou korekci,“ uvažuje MUDr. Slavíková.

Problém přitom lze odhalit ještě dřív, než přeroste ve vážný a životu nebezpečný. Krevní tlak měří praktický lékař v rámci pravidelných preventivních prohlídek, které by měl každý dospělý člověk absolvovat vždy jednou za dva roky.Dlouhodobý monitoring a včasná diagnóza tak výrazně snižují riziko rozvinutí dalších zdravotních komplikací. Váš lékař navíc během vyšetření věnuje pozornost i dalším faktorům a může vyloučit případná doprovodná onemocnění. Při hypertenzi totiž roste riziko například diabetu nebo zvýšeného cholesterolu. Právě proto je důležité preventivní prohlídky nezanedbávat,“ nabádá Slavíková.

Jaká jsou rizika a jak je snížit?

Ačkoli hypertenzi podle lékařky částečně ovlivňují genetické faktory, pečovat o svůj tlak lze i dodržováním několika jednoduchých zásad. „Riziko nejen hypertenze můžete snížit hlavně vhodnou životosprávou. Konkrétně jde například o ukončení kouření a omezení konzumace alkoholu či dodržování vyvážené stravy,“ doplňuje MUDr. Slavíková.

Podle prof. Linharta je důležitý také pohyb a svou roli hrají i další faktory. „Češi se čím dál méně hýbou, příliš solí a stále častěji bojují s obezitou. Také bohužel pijí první ligu, což negativně ovlivňuje hodnoty tlaku. Tyto návyky se velmi obtížně mění, pravdou však zůstává, že vysoký krevní tlak je jedním z nejrizikovějších faktorů infarktu, cévních mozkových příhod nebo srdečního selhání – jehož výskyt v posledních letech strmě narůstá, počty hospitalizací jsou neuvěřitelné,“ má jasno Linhart.

I běžná procházka podle odborníků pomáhá snižovat rizika. Důležité je podle nich také najít čas, kdy si prožijete vnitřní klid. Nemusíte se zrovna oddat poctivé meditaci, ale minimálně myslete na to, že je velmi důležité umět pořádně a zhluboka dýchat. Není tak od věci občas zajít na jógu a klidně i na meditační cvičení. Stresové hormony totiž zvyšují hladinu reninu, který ve svém důsledku zvyšuje krevní tlak. 

Zdroje: MUDr. Kristina Slavíková, prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., redakce

KAM DÁL: Náhlé zvracení: Může se jednat o symptom mrtvice.