Zadýchávání do schodů může znamenat vážnou nemoc. O smrtelné plicní hypertenzi ale tisíce lidí neví

Chybějící protein je možné nahradit pomocí tzv. augmentační léčby, hypertenzí totiž mohou trpět i ledviny
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Zvýšený tlak v plicních cévách, to je plicní hypertenze. Pokud se zadýcháváte při chůzi do schodů, případně vás bolí na hrudi při fyzické námaze, měli byste zpozornět. Tato nevyléčitelná nemoc je bohužel často téměř „neviditelná“, příznaky se dají zaměnit s jinými, banálnějšími onemocněními. Přitom včasná diagnóza je v boji s nemocí zásadní.

Největší záludnost choroby spočívá podle kardiologa Pavla Jansy právě v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění. „Stačí třeba zadýchávání se do schodů. Mnoho lidí tomu nevěnuje pozornost, což je chyba,“ vysvětluje říká doc. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Důsledky jsou přitom podle odborníka velmi vážné. Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé strany srdce, která se postupně zvětšuje. To může časem vést i k selhání srdce.

„Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká Jansa. Další příznaky podle něj mohou zahrnovat modré zbarvení rtů a kůže kvůli nedostatečnému okysličení krve a také otoky kotníků a nohou. 

Pacienti přicházejí pozdě

Když je choroba v pokročilém stadiu, léčba je mnohem složitější. „Kvůli relativní vzácnosti onemocnění často i praktické lékaře tato možnost napadá jako poslední a pacienty léčí například na astma,“ vysvětluje doc. MUDr. Pavel Jansa. Pokud nelze dušnost zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

Příčin plicní hypertenze je podle lékaře celá řada, nejčastěji vzniká jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce. Může ale vznikat i v důsledku autoimunitních onemocnění nebo plicní embolie. „Druhů plicní hypertenze známe několik, v posledních letech se zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi, hlavně kvůli významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme snížili počet obětí na jednotky procent ročně,“ má jasno doc. MUDr. Pavel Jansa. Na zmíněné druhy plicní hypertenze se podle něj v Česku léčí zhruba 1 000 pacientů a každý rok zhruba 150 přibude. „Ale několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví.“

Nemoc zasahuje lidi napříč populací

Lékaři nejčastěji léčí plicní hypertenzi přípravky, které pomáhají roztahovat plicní cévy. „Druhou možností je operace, kterých se v Česku vykoná asi 30 ročně,“ má jasno Dominika Carvanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí. Léčba je, mimo jiné, poměrně nákladná. 

„Plicní hypertenze zasahuje lidi napříč populací, ale při včasném zahájení léčby mají pacienti šanci na delší a kvalitnější život. Proto je osvěta vedoucí k časnějšímu rozpoznání nemocí velmi důležitá,“ doplňuje Carvanová.

Zdroje: redakce, doc. MUDr. Pavel Jansa, Sdružení pacientů s plicní hypertenzí

KAM DÁL: Nádory mozku: Jaké jsou příznaky a šance na přežití, vysvětlila lékařka.

Klíčová slova: