Musí vydělávat, starat se o děti i stárnoucí rodiče. Co trápí sendvičovou generaci?

Sendvičová generace – jde o ženy a muže ve věku od 30 do 55 let
Zobrazit fotogalerii (3)
  |  

Všichni si určitě přejeme mít krásný a klidný život, ve kterém se dokážeme dobře postarat o vlastní rodinu a blízké. Jenže pro takzvanou sendvičovou generaci je to čím dál větší problém. O koho přesně jde a jaký mají tito lidé problém?

Jde o ženy a muže ve věku od 30 do 55 let, kteří se starají o děti i stárnoucí rodiče zároveň. A u toho musí ještě pracovat, vydělávat a normálně fungovat. 

Sendvičová generace – jde o ženy a muže ve věku od 30 do 55 let, kteří při plnění pracovních povinností věnují čas svým dětem a současně pečují i o rodiče. Pro zástupce sendvičové generace je typický nedostatek času, náročná finanční situace a neschopnost o svých problémech hovořit.

Průzkum odhalil řadu potíží, kterým musí dnešní třicátníci, čtyřicátníci a padesátníci čelit. Pro lidi náležící do sendvičové generace je totiž typický nejen nedostatek času, ale i náročná finanční situace a neschopnost o svých potížích hovořit. "Průzkum nám jasně ukázal, že značné problémy vyjít s penězi má více jak polovina lidí z této generace. To je také jeden z důvodů, proč jsou se svým životem výrazně méně spokojeni než mladí a senioři," komentuje výsledky průzkumu Přemysl Hanzelka z Poštovní spořitelny.

Nespokojen se svým životem je každý čtvrtý z této generace

Mezi pracujícími rodiči je v této generaci nespokojen se svým životem každý čtvrtý, zatímco u mladých ve věku do 24 let je to jen každý desátý. Povinnosti a starosti se na sendvičovou generaci totiž valí ze všech stran.

Nejenže je příliš zaneprázdněná prací, placením nájmů, hypoték a péčí o své děti, ale zároveň se musí starat i o vlastní rodiče. Podle zmiňovaného výzkumu se 70 % rodin obává o důstojné stáří svých příbuzných a 80 % není na podzim života blízkých připraveno. A navíc se sendvičová generace na jejich příkladu sama začíná obávat vlastního stárnutí a zdravotních potíží, kterým se s přibývajícím věkem nevyhne nikdo z nás.

24 % lidí ve věku od 45 do 54 let není spokojeno se svým životem (u mladých lidí ve věku od 18 do 24 let je to 11 %, u seniorů 18 %).

Jak předejít strachu ze stárnutí

Podle odborníků je velmi důležité se na vlastní stáří začít připravovat včas. Vlastní zdraví si bohužel úplně zajistit nedokážeme, ale našetřit si během aktivního života na důchod, to možné je. Jenže jak odhalil průzkum, 50 % z nás si začíná na důchod spořit docela pozdě, až po padesátce, kdy si teprve uvědomíme, že v budoucnu nechceme být svým dětem finančně na obtíž.

Jenže právě v tuhle chvíli je pro nás nejobtížnější si dávat nějakou tu korunu na stranu. "Péče o rodiče a děti výrazně zatěžuje rozpočty, z čehož mohou pramenit finanční problémy a poté i nespokojenost s vlastním životem," říká Marie Zemanová z ČSOB Penzijní společnosti.

Penzijní spoření využívá 53 % Čechů ve věku od 18 do 65 let. Průzkum ale také ukázal, že více než pětina z nás si nespoří vůbec. Z této skupiny na to více než polovina lidí nemá peníze, 20 % spoření vůbec nezajímá a přibližně desetina nemá důvěru v instituce.

Zhruba 50 % lidí si začíná na důchod spořit až po padesátce, tedy ve chvíli, kdy je to pro ně finančně nejobtížnější.

Jak udržet stárnoucí rodiče v duševní i fyzické kondici

Zatíženým rodinám ze sendvičové generace mohou v péči o jejich stárnoucí maminky a tatínky pomoci například denní stacionáře pro seniory. Díky nim senioři netráví čas zavření sami doma, ale naopak se díky kolektivu udržují v dobré duševní i fyzické kondici. "Pro seniory máme program každý celý všední den, který zahrnuje nejen cvičení těla a paměti, ale také potřebnou stravu," říká Tamara Svrčková, ředitelka Dobrovolnického centra Protěž, které v Praze provozuje školku pro děti a seniory.