Lék jménem eutanazie. Asistovaná sebevražda je důstojné řešení, které nabízí jen několik zemí na světě

Jen několik zemí v Evropě zapracovalo eutanazii do svého právního systému. Asistovaná sebevražda je totiž stále téma, které budí emoce. Dnes je tomu sedmnáct let, kdy se v Holandsku eutanazie stala zcela legální, avšak nejedná se zdaleka o první zemi, kde se tento postup smrti zapracoval v zákoně.

01.04.2019 - 15:00  
Eutanazie je řešením jenom v beznadějném případě
Zobrazit fotogalerii (3)

Není nic těžšího než rozhodovat o životě a smrti. S lidským osudem jsou však občas spjaty nepříjemné chvilky, kdy vás nebo někoho blízkého přepadne choroba, která může být natolik vážná, že ji nelze vyléčit.

Dlouhé a nedůstojné umírání v bolestech má ovšem fatální řešení. Asistovaná sebevražda lépe známá pod termínem eutanazie je stále tématem, na které mnoho z nás nemůže najít jasný názor. Existuje však mnoho lidí, kteří v ní vidí východisko, a další, jež se obávají, že je možné ji zneužít.

Ať už by se každý z nás rozhodl jakkoli, zákon v České republice s podobným zásahem do života nepočítá. Zcela legální je pouze v pěti státech. Které to jsou?

Sebevražedná turistika

Jako první si do svých zákonů eutanazii zapracovali ve Švýcarsku, a to už v roce 1942. Od té doby je země vyhledávanou destinací lidí, kteří už jsou na pokraji sil a jejich místní zákon jim asistovanou sebevraždu nedovoluje. Ve Švýcarsku dnes existují tři společnosti, které eutanazii praktikují. Ročně si jejich služby žádá až 1 400 pacientů z celé Evropy.

Lékaři většinou podrobně prostudují chorobu pacienta a pokud se jedná o opravdu beznadějné onemocnění, přijmou ho za svého klienta. Ten následně vypije koktejl v příjemném prostředí, zvolí si hudbu podle svého uvážení a zažije posledních sedm minut mezi živými. O všem si rozhoduje samotný pacient a nesmí být nikým jiným ovlivňován. Chemický nápoj, který způsobuje zástavu srdce, si pacient musí vzít sám.

V některých případech se aktu “příjemné” smrti nemohou účastnit členové rodiny. V konkrétních evropských státech by totiž jejich přítomnost při sebevraždě byla pokládána za napomáhání k činu. Čekal by je tak vysoký trest odnětí svobody a tučná pokuta.

Ostatní státy

S velkým časovým odstupem následovalo Švýcarsko také Holandsko a Belgie, a to v roce 2002. O sedm let později se k tomuto zdravotnímu postupu asistované sebevraždy přidalo i Lucembursko. V roce 2016 si eutanazii uzákonila zatím poslední země na světě, kterou je Kanada.

Na rozdíl od švýcarského modelu však systém asistované sebevraždy v Belgii a Holandsku probíhá pod přímou kontrolou lékaře, který je pod dohledem dalšího externího lékaře. Schvalovací proces se tak rozděluje na dva doktory. O tom, že šlo v Holandsku o zákon, který má své opodstatnění, hovoří čísla. Jen v roce 2003 si eutanazii vybralo 1 626 pacientů. V posledních letech se toto číslo zdvojnásobilo. Jeden z hlavních důvodů velkého počtu klientů tkví v tom, že v Holandsku začala tyto služby praktikovat i mobilní klinika, která je schopná celý proces provést v pohodlí domova.

Od roku 2014 se také v Belgii uzákonila eutanazie na dětech mladších 12 let. V Holandsku si děti mohou o asistovanou sebevraždu požádat od 12 let. Dítě musí s žádostí přijít samo od sebe, lékař následně zkontroluje zdravotní stav a třetím garantem je dětský psycholog, který provede nutné konzultace.

Počet těchto případů je však minimální. Iniciativa vzešla přímo od lékařů a zdravotníků, kteří byli svědky nesnesitelných bolestí u dětských pacientů.

O tom, že legalizovat eutanazii má smysl, hovoří také čísla z Kanady. Stát, který zákon přijal v roce 2016, po prvním roce zaznamenal necelých 2 000 pacientů.

Eutanazie v České republice

Debata o zapracování eutanazie do našich zákonů je vždy plná emocí. V minulosti se několik poslanců snažilo tento důstojnější postup smrti prosadit v Poslanecké sněmovně, ale bez úspěchu. O tom, zda je tento postup žádoucí, existují rozdílné názory.

Fakt je však takový, že někteří lékaři otevřeně hovoří, že princip asistované sebevraždy se v našich nemocnicích provádí již dnes. Lékaři často v beznadějné situaci volí postup léčby tak, aby umírající pacient zažíval co nejmenší bolesti.

Oficiální znění zákona by však ušetřilo lékařům i pacientům možná rizika a celý proces by se stal průhlednější. Na světě však není těžšího rozhodnutí než to, které znamená konec života. Zákon musí pamatovat na zdravotní stav žadatele, jeho psychické rozpoložení a tlaky z okolí. Rozhodnutí odejít dobrovolně musí vykonat vždy jenom pacient.

Eutanazie je však téma, které by nemělo zapadnout, protože zbytečné utrpení pacientů všeho věku není řešením. A pokud se choroba vyvíjí beznadějně, mohou být poslední chvíle života mnohem důstojnější.