Práce na počítači vestoje: Záda si mohou ulevit, ale pozor na krční páteř

Jen čtvrtina problémů je způsobena skutečným onemocněním páteře, za zbytek si můžeme sami
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Sedavé zaměstnání je problém napříč celou populací prakticky na všech místech planety. Bolest zad a vůbec celého pohybového ústrojí se dříve či později u každého dostaví. Dá se s tím vůbec bojovat a na co si dávat největší pozor? Jaké mohou být důsledky, když problém podceníme?

Posledních pár let bývá stále častější, že lidé v kancelářích či doma u práce s počítačem stojí. Věří, že tak uleví svému pohybovému aparátu nebo se budou při práci více soustředit. Je tento způsob práce opravdu tak "geniální", že všechno vyřeší? Nebo je to spíš berlička, kterou si myslíme, že si pomáháme, ale ono to tak vlastně vůbec není?

Pozor na krční páteř

Práce s počítačem vestoje je jedna z variant, jak změnit polohu těla, to je pravda. Možnost jeho využití však záleží na mnoha podmínkách. Je důležité dodržet ergonomii, která se doporučuje pro práci vsedě. "V opačném případě to bude největší riziko pro krční páteř. Vestoje nemáme u normálního stolu počítač či laptop tak vysoko, abychom nasimulovali sed," vysvětluje primářka rehabilitačního ústavu MUDr. Michaela Tomanová. 

Hlava je podle ní tak v hlubokém předklonu a to je obrovská zátěž pro krční a hrudní páteř a také pro horní končetiny. Při dlouhodobém stání, ale i sezení dochází ke zvýšenému zatížení některých svalových partií, např. šíjových svalů. Výrazně je přetížena i bederní páteř. Avšak při normálním postoji je zátěž rovnoměrněji rozložena.

Bolest zad patří mezi takzvané civilizační choroby a setkalo se s ní až 80 % lidí alespoň jednou v životě. Je dokonce častější než bolest hlavy. Většinou jde o špatné životní návyky.

Je však potřeba, aby se nejednalo o strnulý stoj (například práce u linky), ale stoj prokládaný pohybem. "Výhoda při práci vestoje je, že pokud nestojíme dlouho, tak ve srovnání s prací vsedě můžeme pohybovat s dolními končetinami a například přešlapovat z nohy na nohu a podobně. Dnes ale existují rehabilitační metody, kde můžeme nepřímo pohybovat celým tělem," říká Tomanová.

Fyzická náročnost

Stání u počítače je fyzicky náročnější než sezení. Dochází k zapojování většího množství svalových skupin, a tím i k výraznější spotřebě energie. Člověk se poté může dříve vyčerpat. Proto je vhodné jednotlivé polohy raději střídat.

Nutné je také mít správnou obuv umožňující pohyb nohy včetně prstů. Výhodné je stát na speciálních izolačních podložkách bez bot. Určitě je důležité nestát v jedné strnulé pozici dlouhodobě, ale naopak neustále využívat volnost, kterou práce vestoje nabízí.

Jak nejlépe stát?

Samotný správný stoj je závislý na dobré souhře mnoha svalových skupin, které se do jeho výsledné podoby promítají. Chodidla musí rovnoměrně přenášet zatížení těla na podložku. Klouby dolních končetin nesmí být úplně propnuty, musí být v neutrální poloze nebo mírně pokrčeny.

Pánev by měla být v přirozené poloze pod tělem a nesmíme ji vytáčet dozadu, ramena volná směřující do stran a dolů, hlava vzpřímená a brada volně od krku. Což by bylo možné využít jen s obrazovkou počítače před obličejem a tato poloha by byla ergonomičtější a přínosnější než poloha vsedě. Výška stolu je závislá na výšce osoby, proto by bylo vhodné mít pracovní desku nastavitelnou.

Její výška by poté měla odpovídat pokrčeným loktům s úhlem 90 stupňů s pažemi podél těla. Monitor by se měl nacházet v úrovni očí. "Mnoho lidí tvrdí, že při práci vestoje se můžeme více soustředit. Dle mého názoru je to ale individuální a záleží na každém, komu co lépe vyhovuje. Vestoje se můžeme více pohybovat, a dokonce cvičit speciální cviky oproti práci vsedě," dodává Tomanová.