Češi jsou velcí alkoholici a masožrouti. Jaký je dlouhodobý vývoj českých spotřebitelů?

Společensko-ekonomické klima v zemi odráží spotřeba potravin i nápojů. V obdobích válek se logicky jedlo méně, před rokem 1989 byl jídelníček zase omezen jen na určité druhy potravin. Dnes vypovídá spotřební chování o silné ekonomice a dobrém zázemí většiny obyvatel. S tím souvisí i dostupnost potravin a jejich cena. Informace o nákupních zvyklostech jsou díky monitoringu ČSÚ k dispozici již více než 70 let, a to v nepřetržité řadě, přesněji od roku 1948.

10.03.2019 - 08:00  
Obliba vína každý rok roste
Zobrazit fotogalerii (3)

Jaký je tedy dlouhodobý vývoj českých spotřebitelů? Jaké suroviny si v domácnostech Čechů vždy najdou své místo? Budeme-li postupovat proti proudu času, poslední zásadní změna souvisela s pádem totalitního režimu, respektive pádem tzv. socialistického zemědělství. Od padesátých let došlo ke značnému nárůstu živočišné produkce, a tím rapidně stoupala i spotřeba.

Před rokem 1989 spotřeboval každý obyvatel Československa ročně 30 kg hovězího masa, ještě o 20 kg více vepřového masa, přes 260 kg mléka a mléčných výrobků a třeba 44 kg cukru nebo 340 ks vajec. Tento spotřební koš s sebou samozřejmě přinášel i negativní dopady na výživové hodnoty stravy – nadměrně se konzumovalo třeba červené maso, ale i cukr. Na druhou stranu byla pozitivní spotřeba zeleniny a ovoce, i když pouze lokálního.

Kdy vzrostla spotřeba vína?

Změny v 90. letech minulého století výrazně zamíchaly nejen politickou situací, ale také nákupními zvyklostmi, spotřebou a ekonomickou situací českých domácností. Velmi se změnila také nabídka sortimentu nejen v potravinách, ale i nápojích. V letech 1989 až 2017 jsou Češi v konzumaci alkoholu na prvních příčkách v celosvětovém měřítku. Během tohoto období vzrostla spotřeba vína na osobu z 13,5 l na 19, 4 l.

"Vzhledem k tomu, že na trhu působíme přes osmdesát let, máme historii poptávky podrobně zmapovanou. Zásadním faktorem v minulosti, který prospěl oboru vinařství, a tím i zvýšené oblibě vína, byl konec kolektivního hospodářství a následné ustanovení vinařského zákona roku 1995. Vinaři byli nuceni investovat do nových technologií, výsadeb a zaměření se na kvalitu. To přineslo na trh zajímavé produkty a celkově zvýšilo spotřebu a kvalitu českého a moravského vína," říká Ladislava Antálková, obchodní ředitelka společnosti Vinium a.s., a dodává: "V současnosti stále platí, že Češi zkonzumují procentuálně více vína z dovozu ze zahraničí, nicméně každým rokem zaznamenáváme stoupající zájem po našich lokálních produktech. Troufám si říct, že moravská a česká vína zažívají malou renesanci."

Zlomem byl rok 1990

Po roce 1990 začala stoupat také spotřeba ovoce, rýže, zeleniny, těstovin, mouky a pečiva obecně. Díky tomu, že velké množství potravin bylo k dispozici na regálech obchodů, docházelo k výraznému snížení spotřeby některých základních potravin. Šlo hlavně o brambory, telecí maso, žitnou mouku nebo kravské konzumní mléko. Dnes je pro nás naprostá většina výrobků a potravin včetně nápojů víceméně dostupná. I přes široký výběr zboží na trhu díky stálé poptávce vzniká prostor pro nové produkty. Někteří čeští výrobci si tak mohou dovolit i expanzi do zahraničí.

"V minulých letech jsme s desítkou partnerů z českého potravinářského segmentu vstoupili i na zahraniční trh. I dnes, v době silné konkurence potravinářských produktů, si kvalitní výrobky s naší pomocí najdou svou cestu k zahraničním konzumentům," říká Kateřina Býčková, generální ředitelka společnosti BNG Group.

Stravovací a zemědělská revoluce

V posledních letech začíná mít zásadní vliv také otázka edukace, zdravého životního stylu. Velká část nakupujících se zaměřuje i na nutriční složení kupovaných potravin nebo nápojů. Dle odborníků bude na planetě žít v roce 2050 přes 10 miliard lidí. Na konci loňského roku francouzský deník Le Monde vydal studii "Zdravý chod planety".

Celkem 37 expertů ze 16 zemí světa se po dobu tří let zaměřovalo na výzkum stravovacích návyků na Zemi. Vědci zjistili, že 820 milionů lidí trpí podvýživou, což je v obrovském kontrastu s 2,4 miliardami lidí na planetě, kteří se přejídají. Aby bylo možné udržet život na Zemi a uspokojit potřeby pro všech 10 miliard strávníků, je nutné, aby nastala "zemědělská a stravovací revoluce", která velmi zjednodušeně řečeno říká, že by bylo vhodné jíst maso pouze 1x týdně. V roce 1990 zkonzumoval průměrný obyvatel planety 33 kg masa za rok. Spotřeba masa celosvětově vzrostla za posledních 50 let pětinásobně.

Zvýšený zájem o drůbeží maso a také o ryby a rybí produkty potvrzují i nejnovější data statistiků z České republiky. Drůbeží maso, někdy označované jako "bílé" maso, se na celkové spotřebě masa podílelo v roce 1992 pouze 15,3 %, zatímco v roce 2012 to již bylo téměř 34 %. U ryb se potom mezi lety 1992 a 2012 zvýšila spotřeba na téměř 6 kg na obyvatele a rok. V této oblasti má Česko stále ještě co dohánět.