Matka samoživitelka v době nouzového stavu: Samota doléhá a tíží mnohem víc

Často plat matek samoživitelek pokryje náklady a nezbývají prostředky na vytváření finančních rezerv
Zobrazit fotogalerii (2)
 

Život matky samoživitelky je i za normálních okolností náročný po ekonomické a emoční stránce. Mnohem těžší je však situace v době vyhlášeného nouzového stavu, který máme v dnešních dnech, kdy se rámci preventivních opatření proti šíření nákazy nucená izolace stává nutnou pro uchránění vlastního zdraví a zdraví blízkých i osob z širšího okolí.

Právě samota v této situaci vůbec nepřispívá k zmírnění nově vzniklých obtíží vyvolaných ekonomickými důsledky z karantény obyvatel. Veškeré těžkosti single matek jsou teď mnohonásobně náročnější. Palčivá je pracovní a ekonomická situace.

U některých profesí hrozí nyní ztráta zaměstnání. Pokud má single matka pracovní místo stabilní a zůstává doma, její příjem je omezen na dávku ošetřovného, která činí 60 % platu. V rodinách, které žijí pouze z jednoho příjmu, toto znamená velké finanční omezení spolu s obavami, zda tyto peníze budu stačit na pokrytí běžných výdajů.

Nezbývají další prostředky

Velmi často plat matek samoživitelek pokryje měsíční náklady a nezbývají prostředky na vytváření finančních rezerv. Náročnost situace se dotýká hlavně udržení si psychické rovnováhy. Pro ženu, která žije sama s dětmi, jsou velmi důležité veškeré sociální kontakty, ať už pracovní, přátelské nebo i podpůrné, což můžou být kontakty s terapeuty, sociálními pracovníky apod. Toto vše je teď rázem přerušeno.

„Žena zůstává sama doma a může na ni doléhat samota, obavy o zabezpečení sebe a dětí, kterým je potřeba situaci vysvětlit. Samota teď doléhá a tíží mnohem víc. Nyní je ale potřeba více než kdy jindy naši psychiku podpořit, zapojit vůli a být vytrvalí při hledání a usilování o emoční rovnováhu zahrnující především péči o sama sebe,“ říká terapeutka Lenka Matoušová. Přinášíme několik rad zaměřených především na ženy, které se samy starají o své děti:

Nebojte se starat sama o sebe

Myslete na sebe, uchraňte si své zdraví a svou pohodu. Vaše děti vás potřebují a budou potřebovat. Je potřeba se postarat především o naše tělesné potřeby. Pokud nebudete dostatečně spát, nebudete mít kvalitní stravu bohatou na živiny a vitamíny a nebudete mít alespoň trochu pohybu, ochudíte organismus o potřebnou energii, která je potřeba pro nastolení psychické rovnováhy.

Je také důležité si pamatovat správnou spánkovou hygienu. Dopřejte si alespoň 7 - 8 hodin spánku. Myslete na sebe. Dopřejte si nějakou činnost, která bude jen pro vás. Máte možnost naučit se nové věci, např. šít, uvařit nějaký recept, který jste už chtěla dlouho vyzkoušet.

Pravidelný denní program

Vytvořte si denní harmonogram, jako když chodíte do práce a děti do školy. Určité činnosti dělejte každý den ve stejnou dobu: práce doma, učení s dětmi, příprava jídla, chození na nákup, chození ven. Každý den by měl mít pevnou strukturu, přesto si každý den dopředu naplánujte: kromě práce a učení s dětmi si stanovte dopředu, jestli se budete věnovat třeba úklidu nebo četbě nebo něčemu, co jste odkládaly a zatím jste se k tomu nedostaly.  Rozdělte si svoje činnosti do denního harmonogramu a rozdělte i dětem jejich činnosti.

Jak si předávat děti s bývalým manželem?

Mnoho žen samoživitelek řeší i otázku, jak si předávat děti s bývalým manželem. I když je nouzový stav, tak práva rodičů při styku s dětmi zůstávají stejná. Je ale samozřejmě důležitý zdravý rozum a situace. Dohodněte se se svým bývalým partnerem a zjistěte jejich konkrétní situaci. 

Pokud ale dodržíte veškerá bezpečnostní opatření, která máme, tak předávání dětí by mělo zůstat jako dříve. I pro děti se tak dodrží stejný rytmus. Rozhodně není dobré, abychom nyní koronavirus využívali jako výmluvu na to si děti nepředávat. Jak pro muže, tak pro ženy. Samozřejmě pokud druhý partner není v nařízené karanténě, kdy nemůže vycházet ze svého domova.

Využívejte sociální sítě

Kontaktujte svoje přátele a blízké pomocí techniky a sociálních sítí. Neváhejte kontaktovat i ty, se kterými jste se už dlouho neviděly, neslyšely. Možná je čas na znovuoživení těchto vztahů. Zkuste si také na internetu najít skupiny žen, které prožívají podobnou situaci jako vy. Pomůže to v pocitu, že nejste na světě jediná, kdo se musí starat sama o své děti. Můžete si navzájem dávat typy a podporovat se.

Pozor na stálé sledování zpráv

Dávkujte si zpravodajství a sledování zpráv, a to jakýmkoliv způsobem. Je potřeba zůstat informovaný o tom, jak se chránit před nákazou, o vládních nařízeních, o současné situaci. Vyhněte se ale neustále puštěnému rádiu nebo televizi.

Vyhraďte si, kolik času denně chcete věnovat zpravodajství. Nežijte neustálým soustředěním se na epidemii. Když si povídáte s přáteli, hledejte k hovoru i jiná témata. Není potřeba si neustále epidemii připomínat, už jen veškeré dění a život v nastavených opatřeních vám ji připomínají.

Co dělat, když přijde ponorková nemoc?

„Přestože jste doma s těmi nejbližšími, které máte, to jsou vaše děti, může tato neobvyklá situace, kdy jsme donuceni být spolu od rána do večera, přinést vyčerpání vztahů. Totéž hrozí i dětem, obzvláště těm starším, teenagerům. Myslete i na své soukromí. Udělejte si chvilku pro sebe, napusťte si vanu, věnujte se četbě. Naučte své děti, aby respektovaly i vaše soukromí a vaše potřeby. Teď je právě čas, kdy by se to měly naučit,“ dodává terapeutka Matoušová.

Jak přistupovat k dětem?

Matky samoživitelky jsou jedinou oporou pro své děti. Děti se ptají, mají strach. Je potřeba s nimi mluvit, naslouchat jim, naslouchat jejich strachu a v ujištění dětí je potřeba se opřít o reálné, vědecké a odborné poznatky při zachování vlastního klidu. Vaše děti musí důvěřovat tomu, co jim říkáte. Musí mít důvěru ve vás.

  • Malé děti

Menší děti do čtyř až pěti let nemají příliš mnoho otázek, tudíž nepotřebují tolik k vysvětlování. Pokud se neptají, nedávejte jim příliš mnoho informací, kterým nemusí rozumět a mohou je zahltit. Stačí jim říct: „škola nebo školka je zavřená, protože hodně lidí je teď nemocných a nikdo nechce, aby se od nich další nakazili.“ Stačí toto. Nepřidávejte další detaily, které mohou vyvolat strach.

  • Prvňáčci

U dětí starších 5 - 6 let je nezbytné o věci mluvit. Zabraňte ale tomu, aby byly děti samy vystavené zpravodajství v médiích. Nemají ještě kapacitu filtrovat zprávy. Mluvte s nimi vy. Hledejte a volte ale jednoduchá sdělení. Říkejte jim pravdu, ale vybírejte, co jim řeknete. Není nutné děti zahlcovat informacemi o počtech nakažených a nedostatku zdravotnického materiálu. Vysvětlete jim, že se teď musíme všichni chovat ohleduplně vůči druhým a že to s sebou nese nějaká omezení. Sdělení opřené o odborné poznatky může vypadat takto: „Jedná se o nový typ chřipky, se kterým se nyní zdravotníci a lékaři musí vypořádat. Onemocnět neznamená nemoci se uzdravit.“

  • Druhý stupeň

Děti ve věku druhého stupně základní školy jsou již více samostatné v užívání komunikačních přístrojů, především sociálních sítí, a dostanou se samy k různým informacím. Větší děti si mohou vytvořit vlastní ideu, protože se již informují samy.  Není ale dobré nechat je samotné s těmito informacemi. Mluvte s nimi o tom, co četly, co viděly. Stále se opírejte o odborné poznatky v diskusi s dětmi. Obraťte jejich pozornost na důvěryhodné zdroje.  

KAM DÁL: Babiš se nestydí přijímat pomoc z Evropy, Prymulova poslední večeře a potřebuje Zeman čas na restart?