Vládci trafikových pultů. Bulvár lidi zajímal již od svého vzniku

Bulvární média už od svého začátku vládnou trhu s tiskovinami. Nahlédnout pod pokličku slavných osobností chce prostě většina národa. Velké palcové titulky, šokující informace a nelichotivé fotografie jednoduše útočí na ty nejnižší pudy každého z nás. Jaké byly začátky bulváru a existovala podobná média ještě před sametovou revolucí?

02.11.2019 - 13:00  
Blesk jasně vede, ale známe jeho historii?
Zobrazit fotogalerii (3)

Po sametové revoluci se otevřely brány směrem na západ a společně s Coca colou a dalšími výdobytky zcela jiné společnosti, než které existovaly 40 let v socialismu, se objevil také bulvár.

Není však tak úplně pravda, že by prvky bulvárního zpravodajství předtím vůbec neexistovaly. Historie bulváru v Česku je totiž překvapivě o mnoho let hlubší, než bychom si dovedli představit.

Bulvár za první republiky

Pokud byste očekávali, že bulvární deníky v meziválečném období vypadaly podobně jako dnes, přepadlo by vás zklamání. Žádné šokující fotografie přes celou stránku, ani ponižující a lehce vulgární titulky.

Přestože si tehdejší deníky také nebraly servítky, stále si držely určitou úroveň. Konkrétně se jednalo hned o několik plátků, které soupeřily o svého čtenáře. Expres, Polední list, Večerní list, Pondělní list, Telegraf a České slovo.

Protektorát a nástup komunismu kontinuitu bulvárních deníků přerušil, ale i tak bychom našli deníky, které se často vyjadřovaly stylem a slovníkem šestákového tisku. Obrovskou popularitu měla v minulém režimu Večerní Praha. Své nebývalé oblibě mohla vděčit také tzv. kamelotům – prodavačům na ulici, kteří obsah zpráv sdělovali přímo při prodeji.

Lidé byli tak naučení vyhledávat kameloty na svých stálých místech, že vznikaly i fronty, aniž by kamelot s Večerní Prahou byl přítomen. Dav si na něj počkal. Už zde bylo patrné, jaký úspěch bude mít v České republice bulvár západního stylu.

První mohykáni

Za úplně první bulvární deník po sametové revoluci, který byl v masivní oblibě většiny občanů Československa, lze pokládat deník Špígl. Ten se na čtyřech stranách snažil čtenáře zaujmout politickým bulvárem. Zpočátku se také dařilo. Špígl vycházel s nákladem kolem 100 tisíc výtisků denně. Vydavatel Ladislav Froněk tak po revoluci navázal na deník Svobodné slovo.

Právě primární zaměření Špíglu na politiku otevřelo dveře nebývalého úspěchu nového deníku Blesk. Ten se politickým tématům z principu vyhýbal a přes původní špatné prodeje se postupně vyšplhal až na samotný vrchol. Od roku 2002 se jedná o nejprodávanější periodikum v České republice.

Klíčem k úspěchu byl model převzatý ze západních zemí, kdy velmi účinnou a barevnou grafikou, odvážnými titulky, které jsou často na hraně etiky, oslovilo obrovskou masu čtenářů. Už v roce 1993 četlo deník Blesk přes dva miliony obyvatel, dnes se vlivem větší konkurence počet čtenářů snížil na necelý milion. I tak se však jedná o giganta mezi tištěnými médii. 

Ve stínu Blesku

Blesk však nebyl jediným bulvárním médiem, které se pokusilo ovládnout místní trh s trafikami. Deník Expres, který volil podobný styl obsahu a grafického zpracování, začal postupně nedotknutelnému Blesku zdárně konkurovat. Ke všemu byl vlastně úplně prvním svého druhu. Situace se dostala tak daleko, že Blesk deník Expres koupil a obě periodika se spojila v jedno, aby si vzájemně nekonkurovala.

Devadesátá léta na pole bulvárněji laděných časopisů přivedla další do té doby neznámý formát časopisů. Časopisy jako Bravo Girl či Dívka své čtenářky oslovovaly podobně bulvárním obsahem, který byl ušit na míru vyrůstající dívce. Plakáty jejich idolů a první podrobné příběhy o sexu tak z těchto dvou časopisů udělaly artikl s velmi dobrými prodeji.

S deníky se začalo experimentovat, a tak s jistou ironií vznikl deník Hrom. Ten místo bulvárních informací z intimního života populárních osobností informoval o neuvěřitelných lidských příbězích, které šokovaly a fascinovaly svým nepravděpodobným scénářem. Život muže se sekerou v hlavě? Proč ne.

V hlavní roli televize

Bulvárním deníkům postupně začala v roce 1994 konkurovat také televize. První nekomerční stanice Nova slavila obrovský úspěch a je možné předpokládat, že uloupla podstatný kousek koláče z masového zájmu o média.

Ti, co sledovali novácké zpravodajství a novou porci seriálů, už podobně bulvární obsah nehledali v tištěných médiích. Dnes je pro tištěná média největším konkurentem internet. Deníky sice jdou ruku v ruce s novými trendy, ale úpadek prodeje bude stále pokračovat. Pro novou nastupující generaci jsou noviny objektem v muzeu.

Bulvár je na celém světě obrovský fenomén a jinak tomu není ani u nás. Lidé na něj nadávají a hvězdy ho tlačí před soud, ale čísla prodeje hovoří jasně. Stud není překážkou, protože pud závidět a koukat přes “sousedův plot” do cizího soukromí je v lidech zakořeněn ještě hlouběji než den, kdy byl vydán první bulvární deník. Stalo se tak v Londýně roku 1932 a první bulvární list se jmenoval Pennymagazine.

Klíčová slova: