Marlenka je v našich krajích poměrně mladý dezert, ale i za tu krátkou dobu si získal bezpočet příznivců, kteří na něj nedají dopustit. Jeho historie se začala psát až po roce 1995 díky Gevorgu Avetisjanovi z Arménie, který z nouze, do něhož jej přivedla válka v Karabachu, představil světu rodinný recept. A tak Marlenka objevila svět - nebo spíš svět objevil Marlenku.
Začalo to v Čechách
Začátky dnes úspěšného podnikání mohli pozorovat lidé v Ostravě a ve Frýdku-Místku, kde rodilý Armén svoje první pro nás tehdy netradiční dorty nabízel veřejnosti. Měl úspěch, a tak svoje podnikání rozšiřoval, přidal další podobné výrobky a jak se šířilo jméno jeho zákusků, rozšiřovalo se také území, které zásoboval. A dnes? Za rok se v již automatizované továrně vyrobí přes 2, 5 milionů Marlenek, tedy dortů, které nám díky použitým surovinám doma vydrží i tři měsíce stále čerstvé, a to dokonce bez ledničky. Zdá se to jako zázrak.
Učíme se celý život
Aniž bychom chtěli Gevorgu Avetisjanovi ničit jeho podnikání, což beztak upečením několika Marlenek v domácích podmínkách stejně nikdo nezvládne, můžeme zkusit vykouzlit podobnou jedinečnost také doma. Jak? Není to tak složité, i když trochu zkušeností potřebovat přece jen budeme. Na druhou stranu, člověk by se měl celý život učit, tak proč ne právě pečením Marlenky?
Těsto:
1 Hera
400 g hladké mouky
300 g krupicového cukru
3 lžíce medu
3 vejce
kypřicí prášek
perníkové koření
Krém:
1 máslo
1 kondenzované mléko
Co budeme potřebovat?
Na přípravu domácí Marlenky budeme potřebovat jednu kostku Hery, 400 g hladké mouky, 300 g krupicového cukru, 3 vejce a 3 větší lžíce medu. Dále si na těsto připravíme perníkové koření a lžíci jedlé sody nebo kypřicí prášek do pečiva. Na spojení upečeného korpusu pak použijeme směs másla (250 g) a kondenzovaného mléka. Suroviny máme pohromadě, pusťme se tedy do pečení…
Chce to čas a trpělivost
Jak na to? Nejprve rozpustíme kostku Hery, do níž následně přidáváme další suroviny na přípravu těsta. Vše je nutné opravdu dobře promíchat, nešetříme proto síly, elektrický mixér ani čas. Ideální bude, když se těsto promíchá klidně i čtvrt hodiny, ale i deset minut postačí. Těsto je hotové, teď přijde na řadu trochu výtvarného umění. Na pečicí papír si můžeme nakreslit tvar, který by měla budoucí Marlenka mít. Chceme mít dort kulatý, hranatý nebo si rovnou troufneme na tvar netradiční? Fantazii se meze nekladou, nezbytné je jen to, aby všechny obrazce byly stejné (vzhledem k množství těsta by měly mít obsah přibližně jako kruh velikosti běžného talíře) - budeme totiž potřebovat 6 tenkých placek, tedy i šest předloh.
Šest tenkých placek
Na pečicí papír, položený na plech, “natřeme” těsto v tenké vrstvě. Řídíme se přitom tím, že má jít vždy o jednu šestinu připraveného těsta, tedy alespoň přibližně. Pečení jedné takové placky zabere při teplotě těsně pod 180 °C přibližně 10 minut, musíme je ale hlídat, aby příliš neztmavly. Upečené tvary ještě zarovnáme nožem a přebytky si můžeme rozdrobit do talíře - později je ještě využijeme.
Nejjednodušší krém
Upečeno máme, teď přichází čas na krém a spojování placek. Krém nemůže být jednodušší. Do misky dáme povolené máslo a kondenzované mléko, použijeme mixér a po chvíli se dočkáme vynikajícího krému, kterým zcela obyčejně promažeme a spojíme upečené korpusy. Tím můžeme mít hotovo. Kdybychom ale chtěli svůj výtvor dovést k dokonalosti, potřeme zbytkem krému jeho boky a posypeme jej drobečky z odřezaných nerovností.
I když by měla Marlenka vydržet čerstvá opravdu dlouho (raději ale přece jen v chladu, vzhledem k máslu), jen těžko to doma vyzkoušíte. Je tak výborná, že se příštího víkendu určitě nedočká!
Zdroj: rodinné recepty paní Lenky Schořové
KAM DÁL: Carevna Kateřina Veliká měla celé zástupy milenců: Za noci s panovnicí dostávali paláce, hodnosti i celé vesnice.
