Zahradníkův rok – leden není pro zahradníka čas spánku

Leden může být časem pro ořez stromů
23.01.2017 - 14:45   |  

Zahrada pod sněhem, teploty hluboko pod nulou, půda je promrzlá, vegetace v hlubokém spánku. Mohlo by se zdát, že zahradník má volno, ale není to tak. Je třeba chystat se na jaro.

Pravidelně je třeba kontrolovat uskladněné hlízy jiřinek, mečíků, begónií, jestli nejsou napadeny některou ze skládkových chorob, jako jsou plísně nebo hniloby. Můžeme také rychlit některé druhy cibulovin, jako jsou hyacinty, tulipány nebo narcisy. Samozřejmě pokud máme uskladněnou zeleninu a ovoce, i ty je třeba prohlédnout a vyhodit všechny poškozené plody.

 "V prostoru uskladnění udržujeme teplotu mezi dvěma a pěti stupni Celsia a vzdušnou vlhkost kolem devadesáti procent," připomněl pěstitel Petr Kumšta.

Péče o květiny v bytě
Pokojové květiny zaléváme jen střídmě a téměř nepřihnojujeme. Kontrolujeme výskyt chorob a škůdců. V bytech se sušším vzduchem nezapomeneme na zvlhčování okolního prostoru pomocí odpařovačů a rosičů.

Substrát u přezimujících kbelíkových rostlin, například u fuchsie, oleandru, fíkovníku nebo durmanu udržujeme sušší, aby nedocházelo k zahnívání kořenů. Nezapomínáme na občasné vyvětrání celého prostoru. Teplotu udržujeme od 5 do 10 °C. U neopadavých druhů,  jako je citrus, myrta a oleandry je nutný přístup světla.

Mezi převisle rostoucí pokojové květiny patří voděnky. Rod zahrnuje řadu různě zbarvených druhů a hybridů. Rostliny vyžadují dostatek světla a chladnější místnost, především přes zimu. Nevýhodou těchto rostlin je krátkověkost, takže je u nich nutné časté přemnožování a zmlazování. Řízky výborně zakoření i v nádobě s vodou.

Průklest okrasných dřevin
Odstraňujeme sníh a námrazu na stálezelených keřích, případně koniferách, aby se nerozlomily, u sloupových forem je dobré větve svazovat. Sníh může poškodit i dřeviny v nádobách na terase nebo balkóně, také holomráz citlivé dřeviny silně poškozuje, proto je třeba vědět, které rostliny je vhodné na zimu umisťovat do bezmrazých prostor s dostatkem světla.

"Za bezmrazých dnů můžeme začít s průklestem u okrasných dřevin, ale pozor, u keřů kvetoucích na jaře odstraňujeme pouze suché a odumřelé výhony, pokud si nejsme jisti, je vhodné počkat s řezem až na předjaří," doporučil Petr Kumšta.

Řez starých stromů a přihnojování
Přihnojujeme kompostem, rozleželým hnojem, popřípadě průmyslovými hnojivy. Pokud močůvkujeme, pak na sníh, nikoli na zmrzlou holou půdu. Odstraňujeme starou odumřelou borku, mechy a lišejníky na kmenech a kosterních větvích na předem připravenou plachtu, odstraněný odpad spálíme.

Můžeme začít s řezem starších stromů jabloní a hrušní, které jsou zanedbané nebo které mají malé přírůstky. Odstraňujeme hlavně křížící se, zahušťující, převislé a odumřelé větve. U stromů, které vykazují větší roční přírůstky než 30 cm, ponecháme provádění řezu na období dubna. Případné brzké provádění řezu u těchto stromů v období ledna až března vede k malé plodnosti, vyprovokování velkých přírůstků v následující vegetaci a fyziologických poruch u plodů.

Odebírání roubů
Pravidelně kontrolujeme stav oplocení, případně opravíme zjištěné závady. V bezmrazých dnech můžeme odebírat rouby z jižní části zdravých stromů. Na odebírané rouby nesaháme v žádném případě holou rukou. Rouby označené jmenovkou zakládáme do vlhkého písku v chladném sklepě nebo je můžeme uložit na severní straně budov.