Ospalou vesnici nečekejte, v Jenči si užívají každý den

 

Když se dostanete do Jenče, na první pohled vás možná nijak zásadně nezaujme. Ospalá obec, kde se toho dohromady nic neděje. Opak je však pravdou. Stačí se jen pozorně dívat. Cvrkot a bohatý kulturní život najdete téměř na každém kroku. Navíc budete překvapeni zajímavou historií.

Jeneč se nachází na západním okraji Prahy u silnice R6 z Prahy do Karlových Varů. Díky prostoru Letiště Václava Havla přímo sousedí s Prahou. Dále má kolem sebe Hostivice, Unhošť a obce Červený Újezd, Dobrovíz, Hostouň, Chýně a Úhonice. Katastrální území Jeneč u Prahy má rozlohu 734 hektarů. V současné době  zde trvale žije přibližně 1 200 obyvatel.

Jméno obce je staročeská varianta jména Jan. Z 13. století, kdy je obec poprvé doložena, se označovala také "Jens" či "Genese". Původně zde stávaly dvě tvrze a několik samostatných dvorů, takže jednotlivé části obce mohly patřit různým majitelům. K roku 1239 je zde doloženo vlastnické právo kladrubského kláštera. Za Přemysla Otakara II. se v celé oblasti od Hostivice až po Unhošť usazují malostranští měšťané, kteří zde kácejí lesy a obdělávají půdu.

V Jenči se během staletí střídali různí majitelé. Šebestyán Plánský ze Sceberku scelil v polovině 16. století vlastnictví jednotlivých částí obce a Jeneč měla od té doby jediného vlastníka. I nadále se však majitelé střídali, až v devatenáctém století se panství stalo osobním vlastnictvím panující habsburské rodiny. V roce 1918 byl poslednímu rakouskému císaři Karlu I. majetek československou vládou konfiskován a zestátněn.

Od konce 16. století patřila Jeneč do panství Červený Újezd a od počátku 18. století až do roku 1848 do panství Tachlovice. Toto panství bylo zahrnuto do Slánského kraje. Nicméně po snížení počtu krajů patří od roku 1714 do Rakovnického kraje, který však měl sídlo od roku 1751 v Praze a od roku 1787 pak ve Slaném. Po zrušení poddanství v roce 1848 se Jeneč stala politickou obcí, tedy obcí se svojí samosprávou.

Změny pokračují

V padesátých letech 19. století se struktura státní správy poměrně rychle měnila. Po její stabilizaci v šedesátých letech 19. století byla Jeneč součástí soudního okresu Unhošť a politického okresu Smíchov. V roce 1893 se s celým soudním okresem Unhošť stala součástí nově vytvořeného politického okresu Kladno. Při novém ustavení krajů od 1. ledna 1949 byla Jeneč spolu s dalšími obcemi přeřazena do okresu Praha-západ.

V něm obec setrvala i při reformě státní správy v roce 1960. V současnosti se nachází ve Středočeském kraji v okrese Praha-západ a v působnosti obce s rozšířenou působností Černošice a pověřeného městského úřadu Hostivice. Matričním a stavebním úřadem pro Jeneč je Městský úřad Hostivice.

Kultura i sportovní vyžití

Přesto, že Jeneč nepatří mezi největší, má na svém území několik velmi činných spolků. Jak už to v podobných obcích bývá, prim hrají dobrovolní hasiči. Ruku v ruce s nimi se však o místní zábavu starají i myslivci, rybáři nebo baráčníci. Sokol Jeneč zase znamená sportovní vyžití. Není to zdaleka jen o fotbale, ve sportovmí hale si můžete zahrát například i squash či bowling. O kulturu se starají časté koncerty. V říjnu zde například vystoupí Vladimír Mišík. 

Není to ale jen o zábavě, v Jenči se v poslední době pilně buduje. Konrétně vznikají nová parkovací místa, opravují se chodníky, renovují nájezdy k autobusovým zastávkám. Nová podlaha čeká místní sokolovnu, přibude několik přechodů pro chodce. Největší investicí však bude rekonstrukce čerpací stanice. Jak je vidět, nuda v obci rozhodně není!


Zdraví

Hobby