Praha bojuje s potkany. Víte, že vyšplhají až do bytu ve 3. patře?

Ochočený potkan je něco docela jiného, než ten divoký.
Zobrazit fotogalerii (3)
13.04.2017 - 12:00   |  

Neskutečných 5 milionů potkanů žije v temných a špinavých koutech našeho hlavního města. Armáda těchto hlodavců je nesmírně odolná a navíc jde o zvířata velmi inteligentní. Praha bojuje všemi zbraněmi, ale přesto nevyhrává. Hrozí lidem nebezpečí?

Fakt, že potkani a další hlodavci jsou v Praze přemnoženi, není žádnou novinkou. Město totiž nikdy nezasahuje plošně a hasí průšvih jen na místech, kde to už jinak nejde. Úplně nejhorší situace je přitom na Praze 1. Za tak ohromný počet potkanů si ale můžeme sami. Nevědomky je totiž přikrmujeme.

"Nejhorší je to vždycky v středu města. V noci nám volají lidi, že je kousl potkan," tvrdí jednatel Michal Fialek z firmy Deratizace/likvidace, která se zabývá hubením i těchto škůdců. "Potkan klidně vleze kanalizací až do třetího patra a záchodem vyleze ven. Pak hledá, co by kde snědl, a často pokouše i lidi. Nemusí být vzhůru, prostě spí v klidu doma a najednou jsou pokousaní." 

Přežijí pád z výšky až šestnácti metrů, vyskočí více než dva metry vysoko. Vydrží plavat dva dny v kuse a odolávají jedům. Za rok mohou přivést na svět i dva tisíce mláďat.

Poznáte potkana od krysy?
Základním rozdílem, jak rozpoznat krysu od potkana, je ten, že potkan má kratší a silnější ocas oproti jeho tělu. Naopak krysa má ocas delší a tenčí. Pokud jde o tělesné rozměry, je potkan o něco větší než krysa. U potkana se setkáme spíše s tupým čenichem, zatímco krysa se vyznačuje čumákem špičatým.

Ouška má větší právě krysa. Na potkana narazíme spíše na vlhkých místech, jako jsou vlhká přízemí nebo podzemní místa. Krysa dává přednost suchým a vyvýšeným místům. Když dojde k souboji o prostor a zdroje potravy mezi několika krysami a stejným počtem potkanů, je jisté, že vyhrají potkani. Jsou větší a chytřejší.

Jak na hlodavce? 

Obecně krysám i potkanům nahrávají místa, které nejsou uklizená. Nepořádek totiž znamená možnost postavit si hnízdečko. Odpadky, ve kterých je jídlo nebo i jídlo spláchnuté kanalizací, je pak idálním zdrojem potravy a vytváří z místa potkaní ráj. 

"Zbytky pokrmů se často splachují do záchodu nebo rozdrtí v drtičce odpadu. Tam ale nepatří,“ říká mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek. Pro potkany je to servis jako v restauraci. "Je to pak těžký boj. Od dubna do října rozmístíme po Praze až třináct tisíc kilogramů nástrah, což stojí asi 6 milionů korun," upozorňuje Tomáš Mrázek. 

Potkani stojí za množstvím požárů budov i aut. Rádi hlodají kabely elektrického vedení. Dělají to proto, aby si obrousili své celý život rostoucí zuby. 

Jed na potkany

Otrávit potkany není vůbec snadné kvůli jejich inteligenci. Jed potkana zahubí až po několika dnech. Ale ne proto, že by bylo skvělé nechat je trpět a umírat dlouho.

"Kdyby potkani sežrali jed a hned umřeli, ostatní by to viděli a už by neopakovali stejnou chybu. Jed by nežrali a dál se vesele množili," vysvětluje studentka biologie Šárka Bínová.

Nástrahy se dávají do kanálů, aby nehrozilo, že by je snědli třeba psi (přesto k takové otravě čas od času dojde). Aby potkanům jed chutnal, přidávají se do něj i piškoty nebo bonbony. K hubení potkanů používají pražští deratizátoři prostředek Hubex, tedy požerové nástrahy vhodné do vlhkého prostředí. 

Jaké nemoci lidem hrozí? 

K odporu k těmto hlodavcům lidi často vedou i racionální důvody. Močí nebo trusem těchto chlupatých zvířátek se totiž roznáší řada nemocí. Jde o Weilovu žloutenku, ale také salmonelózu, myší tyfus, tuberkulózu a další virová nebo bakteriální onemocnění. Kromě těchto smrtelných nemocí se roznáší i blechy a roztoči.