Byrokratický šiml si užije. V Hoříně se chtějí bránit povodni, je to však těžký boj

Podaří se navýšit hráz?
Zobrazit fotogalerii (3)
02.06.2017 - 16:30   |  

Obyvatelé se bojí povodní, konkrétně v Hoříně už to zažili několikrát. Jenže boj proti velké vodě vede přes byrokratický proces, který se může táhnout roky. Středočeské hejtmanství sice slibuje pomoc, jenomže cesta k finálnímu řešení je hodně dlouhá. Mezitím se klidně může stát, že v obci nikdo nezůstane, lidé se raději odstěhují. 

Obec Hořín se zatím po každé ničivé živelné katastrofě vzpamatovala, což je skoro až neuvěřitelné. Největší povodeň tu byla v roce 2002, kdy šlo k zemi osmdesát domů. Několik obyvatel se odstěhovalo, nechtělo to prožít znova. Jejich tušení se totiž vyplnilo v roce 2006, kdy přišla další menší povodeň. Mnohem větší škody však živel napáchal v roce 2013. Hráz, která se tu pět let předtím postavila, se ukázala jako nedostatečná. 

Je tedy logické, že nejen Hořín, ale také další postižené obce jako Vrbno, Zelčín a Brozánky, volají po lepší ochraně. Všechny totiž spojuje stejný problém, kterým je naprosto nedostatečné protipovodňové opatření. Konkrétně v Brozánkách by byl potřeba nový val a kousek zdi. V Hoříně chtějí navýšení hráze, ve Vrbně ji požadují dostavět a dosypat a v Zelčíně potřebují protipovodňovou ochranu celkově navýšit.

Strach z další katastrofy

Takhle to vypadalo v roce 2013. Některé domy, které voda přímo při povodni nezničila, spadly až po opadnutí povodně. 

"Všichni obyvatelé si přejí navýšení hráze, to je jasné. Někteří se z povodní postižených oblastí už přestěhovali do části Bílé břehy, kam povodeň ještě nedosáhla. Ale pochopitelně se tam nemohou přesunout všichni," vysvětuje starosta Hořína Václav Šmíd situaci s tím, že lidé mají prostě strach. Ti, kteří zůstali, si jako limit určili další případnou velkou vodu. Pak prý půjdou také.

Hořín nedávno navštívila hejtmanka kraje, aby se o problému přesvědčila na vlastní oči. "Situaci prověříme a zkusíme obci nabídnout pomoc z některého z našich dotačních programů," slíbila Jaroslava Pokorná Jermanová. Jenže to bohužel není tak jednoduché. 

Velké řešení, nebo salámová metoda?

Hořín už má zpracovanou studii proveditelnosti, která řeší problémy všech postižených obcí. Celkově by projekt protipovodňových opatření stál 171 milionů korun. Kdyby opravdu mohli dosáhnout na dotaci, takové komplexní řešení by bylo ideální.

Jenže situaci komplikuje fakt, že dotaci z ministerstva zemědělství není možné čerpat, pokud jsou ve hře i soukromé pozemky. "Dohromady jde asi o deset vlastníků, se kterými bychom museli situaci vyřešit a pozemky vykoupit," vysvětluje Václav Šmíd s tím, že s majiteli ještě nejednali, ale doufají v dohodu. Ve hře je samozřejmě i vyvlastňování, ale až do krajnosti nikdo jít nechce. I proto, že takový proces se může táhnout dlouhé roky a v té době už nemusí být v Hoříně "ani noha".  

Zatím starosta Šmíd řeší jiné věci. "Na zastupitelstvu se v červnu dohodneme, jak postupovat. Musíme se domluvit na strategii, jestli jít salámovou metodou a postupně řešit dílčí úpravy, nebo řešit tak, jak navrhuje zmíněná studie proveditelnosti, celek za 171 milionů korun." Větší naději na přiklepnutí dotací by přitom měla druhá varianta.  

Byrokratické kolečko

Ovšem tady byrokracie ani zdaleka nekončí. To, co se doteď zdálo jako složité, je oproti celému "úřednickému kolečku" procházkou růžovou zahradou. Hořín a další obce totiž nemohou o dotace na protipovodňová opatření jen tak zažádat na ministerstvu zemědělství. Nutné je jít přes Povodí Labe, které teprve pak může předložit žádost ministerstvu.

Aby tedy bylo jasno, celý proces bude vypadat nějak takto: Hořín vypracuje studii. Tu pošle na Povodí, které bude kdovíjak dlouho přemýšlet a vyhodnocovat a pak vše (pokud to odklepne) pustí na ministerstvo. Tam se zase sejde partička úředníčků a budou znovu zkoumat a hodnotit, aby pak výsledek "šoupli" zpátky do Hořína. Byrokratický šiml zařehtá úlevou a spokojeností, nicméně je možné, že z Hořína bude vesnice duchů. 

A i když celé to kolečko v Hoříně "vyhrají" a dotace se jim schválí, stejně půjde "jen" o pokrytí maximálně 85 % nákladů. Jenomže co potom? Obce nemají miliony jen tak na radnici v prasátku, které by mohly rozbít a protipovodňová opatření doplatit. Právě tady by pak ale mohl pomoci právě kraj, případně město Mělník. "Zatím čekáme na studii z Hořína," vysvětluje Pavel Lochař, mluvčí Středočeského kraje. "Až bude projekt hotový a schválený, můžeme s ním nějak dál pracovat a případně pomoci krajskými financemi." No, děj se vůle boha dešťů. Snad bude Hořínu a obcím v okolí ještě pár let milostiv. 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru