Poutní areál ve Svatém Janu má novou naději. Cesta je ale ještě dlouhá

Samotný kostel sv. Jana Křitele je pak raně barokní stavbou
Zobrazit fotogalerii (4)
  |  

Prohlášení někdejšího benediktinského kláštera ve Svatém Janu pod Skalou na Berounsku národní kulturní památkou by mohlo přinést více peněz na rekonstrukce. Poutní areál od roku 1991 opravuje Svatojánská společnost, přičemž podstatným zdrojem pro ni nejsou dotace ani rozpočty obce, ale návštěvníci.

Bez dárcovského podílu návštěvníků by podle něj byly všechny dotace na jednotlivé záchranné akce nedostupné. "Tímto způsobem se podařilo již velké dílo v hodnotě desítek milionů, ale stále je to zlomek toho, co na opravy teprve čeká," uvedl předseda společnosti Jiří Ševčík. Očekává, že nyní bude možné snáze dosáhnout na programy na restaurování památek, a předpokládá i větší zájem odborníků a dalších lidí podílejících se na financování a provádění oprav.

Na výstavbě kláštera se podíleli významní architekti, například Carlo Lurago, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a další. 

Zvládne klášter nápor lidí?

Rozhodnutí vlády má však podle něj i méně příznivé dopady. Otázkou je, jak se areál dokáže vypořádat s větším náporem návštěvníků, kterých už nyní o víkendech přijíždějí tisíce. "Očekáváme, že jistá omezení vzniknou i majitelům a provozovatelům budovy kláštera, dnešní Vyšší odborné školy pedagogické. Využití budovy, zejména případné vnitřní adaptace a rekonstrukce, tak budou více omezené."

Návštěvníkům areálu scházejí parkovací místa. Ještě před 30 až 40 lety podle Ševčíka přijíždělo kolem 500 turistů za rok, nyní je to od 1 000 do 3 000 lidí za víkend, nárazově i více. Během roku nastane několik dní, kdy je v malé obci s kapacitou 80 parkovacích míst podél cesty i přes 200 aut. Vybudování další odstavné plochy je přitom v přírodní rezervaci a úzkém údolí složité.

Počítá se s velkou obnovou 

"Snažíme se návštěvníky, ale také poutníky rozptýlit a nasměrovat na vícerá místa v obci, aby nedocházelo k neúměrné koncentraci lidí například v unikátní svatoivanské jeskyni. Výborně k tomu slouží jak zdejší Skanzen těžby vápence, naučné stezky zdejší přírodou a nejnověji i Svatojánské muzeum," vysvětlil Ševčík. V nejbližší době se podle něj nicméně počítá s celkovou revitalizací veřejných prostranství historického centra.

Důvodem prohlášení za národní kulturní památku byla podle Dity Roubíčkové z Národního památkového ústavu mimořádná hodnota celého komplexu, vybudovaného na místě kláštera benediktinů z 11. století. Současná podoba areálu pochází ze 17. až 18. století. Podle Roubíčkové je nyní ve Středočeském kraji 35 národních kulturních památek, z toho 33 nemovitých a dvě movité.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru