Stát vyhlásil divočákům válku. Myslivci si však stěžují, že už se s prasaty někde vůbec nepotkají

Divoká prasata jsou přemnožená a problémy s nimi mají nebo měla mnohá města v Česku. Prasata se nevyhýbají ani hlavnímu městu. S touto divokou zvěří, která ale ztratila přirozenou plachost, bojují obyvatelé i ostatních evropských měst. Podle ministerstva zemědělství je nutné vystřílet až 90 procent divočáků. Je vůbec šance tolik prasat ulovit? A je všude tolik divočáků, že je nutná regulace?

19.02.2018 - 10:30   |  
Podle ministra zemědělství by se měly snížit stavy divočáků až o 90 procent. Někde se s nimi ale nepotkáte už nyní
Zobrazit fotogalerii (3)

Počty divokých prasat především v České republice vzrůstají každým rokem. Dokládají to nejen počty úlovků na koncích mysliveckého hospodářského roku. Kvůli přemnoženým divočákům se snáší často kritika na myslivce. Jenže někde si myslivci stěžují na to, že už divočáka ani nepotkají.

Kritika padá na myslivce

Lidé myslivcům vyčítají, že divočáky neloví, nebo nedostatečně. Na obhajobu myslivců je ale nutno dodat, že divočáci jsou velice inteligentní a třebaže se dokáží pohybovat i v ulicích ve městě mezi lidmi, myslivcům se dokáží vyhýbat. Navíc prasata migrují za potravou, a tak jsou místa, kde je jich momentálně příliš, a jinde se s prasetem nepotkáte. Zvířata se navíc dokáží důkladně skrývat v lánech kukuřice či řepky. Po sklizni se přestěhují do lesů, kde neškodí, naopak je lesníci vítají.  Divoká prasata také stále častěji hledají útočiště v okrajových částech měst, jako by tušila, že tam jsou na ně lovci krátcí.

"Pro nás jako pro lesníky neznamená přemnožená černá zvěř žádnou pohromu, naopak. Pomáhají nám udržovat les, ze země vybírají různé škůdce lesa, takže spíš pomáhají. Jediný problém je v tom, že ničí oplocenky," kvituje přítomnost černé zvěře v lesních porostech ředitel Lesní správy Zbiroh Michal Pernica.

Na prasata s baterkou?

Nejen kvůli přemnožení, ale kvůli prasečímu moru mohou myslivci už od loňského roku lovit divočáky i nepovolenými způsoby, a to po celé republice. To znamená, že na mušku mohou vzít všechny věkové kategorie této zvěře a dokonce je povolen i noční lov s pomocí osvětlení. Kvůli boji s africkým morem prasat se pak v tomto roce zvýšila odměna za zastřelené divoké prase na Zlínsku na 8 000 korun.

Africký mor prasat není nebezpečný pro člověka, ale kromě divočáků zabíjí i domácí prasata. První případ choroby potvrdili veterináři u dvou divokých uhynulých zvířat nalezených loni v červnu na okraji Zlína. Pokud by se nemoc dostala do domácích chovů, musela by se prasata vybít.

Mor nakonec urychlí řešení situace

Potíže s přemnoženými prasaty řešila už dávno i některá evropská města. U nás se dlouhodobě podceňovaly nebo přehlížely. Možná, že s razantnějším řešením situace nakonec pomohl bohužel až výskyt afrického moru prasat. Stát na Zlínsku dokonce nasadil loni do boje se zvěří i policejní snipery.

Africký mor prasat (AMP) je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. AMP je charakteristický vysokou, téměř 100% letalitou. Touto nákazou může onemocnět prase domácí i divoké všech věkových kategorií. Původním rezervoárem bylo prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata.

Virus se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a sekretech a exkrementech nemocných zvířat. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42 °C, která může podle průběhu trvat i několik dnů. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají cyanotickou kůži.

Ministr: Snížíme stavy o 90 procent

Nedávno prohlásil ministr zemědělství Jiří Milek, že by se měly snížit stavy této zvěře v celé Evropě a v Česku by to mělo být až o 90 procent. Opatření v souvislosti s africkým morem prasat by letos Česko mohlo vyjít až na 200 milionů korun. "Pokud se máme jako Evropa v nějaké době očistit od této nákazy, tak musíme rapidně snížit v celé Evropě stav černé zvěře," řekl Milek a dodal, že v současné době je odhadem 40 až 50 kusů prasat na tisíc hektarů honitby. Nutno dodat, že se nákaza nikam mimo Zlínsko naštěstí nerozšířila.

Myslivci: Prasata rapidně ubyla

Má boj, který v podstatě vyhlásil stát prasatům, své výsledky? Zřejmě ano. Někteří myslivci si stěžují, že nyní už divočáky prakticky nepotkají, a tak vlastně myslivost ztrácí svůj význam. Alespoň co se týče vrcholu myslivecké péče o zvěř, která končí odměnou v podobě lovu.

"Prasata prostě v naší honitbě nepotkáme. Regulace zkrátka udělala asi své. Když se můžou lovit všechny kategorie zvířat včetně bachyň, je logické, že se to projeví na populaci prasat. Pro nás je to v podstatě úpadek myslivosti - nemáme divočáky, jelení zvěř v naší honitbě v mírných zimách není, srnčí končí pod koly aut na silnicích, a tak k lovu zbývají jen kachny, které si na rybníku vysadíte a staráte se o ně. O drobné zvěři, jako je bažant a zajíc, není ani třeba mluvit. Ti prostě nejsou dlouhé roky," povzdechl si Pavel Zemek, člen mysliveckého sdružení v Rožmitále pod Třemšínem.