Perseidy jsou letos aktivní od 24. července do 17. srpna. Nejčetnější budou 12. srpna odpoledne. "Denní termín" však podle Suchana není zásadní problém. V takovém případě je podle něj k pozorování nejlepší noc z 12. na 13. srpna, dodal, že se vyplatí sledovat nebe i z 11. na 12. a z 13. na 14. srpna. Lidé však tentokrát musí počítat s tím, že jim podívanou trochu ztíží Měsíc.
Pozor na Měsíc
„Bude po poslední čtvrti. To znamená, že bude vycházet těsně po půlnoci a jakmile čtvrtka Měsíce vyjde na oblohu, tak se člověk přece jen podívá na "měsíční půlku“, zúží se mu zornička a slabé meteory vlastně neuvidí,“ řekl tajemník. „Přestože se doporučuje sledovat meteorické roje spíše v druhé polovině noci, neboť jdou jakoby proti nám, tak bohužel kvůli Měsíci má smysl dívat se, až se opravdu setmí - do jihovýchodu. Protože jak Měsíc vyjde, bude stoupat rychle nad obzor,“ doporučil.
Nejjasnější meteory
Připomněl, že Perseidy patří k nejjasnějším meteorům a mezi nejvýraznější, co se hodinové frekvence týče. „V podstatě vám každou chvíli něco proletí nad hlavou,“ podotkl. Jako maximum se u Perseid uvádí až stovka meteorů za hodinu, byť i za "ideálních podmínek" jich člověk spatří jen menší část.
I bez dalekohledu...
„Srpen je také planetární měsíc. Nyní můžeme vidět všech pět planet viditelných pouhýma očima. Kromě večera tak lze po celou noc spatřit Jupiter a Saturn. Po půlnoci se přidává Mars, nad ránem je vidět velmi jasná Jitřenka - Venuše. A teď v prvních dnech srpna ještě Merkur,“ upozornil Suchan.
Nádherná Mléčná dráha
Jako poslední "nebeský tip" pak Suchan přidal Mléčnou dráhu. „Mléčná dráha se vypíná vysoko nad obzor v zimě a v létě, kdežto na jaře a na podzim ji vidíme jen nízko u obzoru. Určitě tedy teď stojí za to. Ale protože ji kvůli světelnému znečištění, kterého je kolem nás čím dál víc, vidíme z menšího a menšího území, musíme vyrazit opravdu do přírody,“ uzavřel.
Perseidy se jmenují podle souhvězdí Perseus, od něhož zdánlivě vylétají. Jsou to prachové částice z komety 109P Swift-Tuttle, která se naposledy přiblížila ke Slunci v prosinci 1992. Znovu tak učiní až v roce 2126.
Romantické padající hvězdy
Částečky vstupují do atmosféry rychlostí až 59 km/s. Začínají zářit ve výšce 120 kilometrů nad Zemí a pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid je to i méně než 80 kilometrů nad povrchem. Působí jako "padající hvězdy", nakonec se zcela vypaří.
První zmínky o meteorickém roji pocházejí ze 3. století, kdy si jich lidé všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim tak přezdívá Slzy svatého Vavřince.
KAM DÁL: Jedeme z kopce proti zdi. A vláda ještě šlape na plyn a přeřezává hadičky od brzdového vedení.
