Čeští vědci mají talent i smysl pro humor. Vyvinuli odolnou linii slepic a pojmenovali ji Zora

Vědci vyvinuli novou linii slepic, odolnou proti nevyléčitelné chorobě. Pojmenovali ji Zora
12.02.2020 - 14:00  

Nemoci se nevyhýbají ani drůbeži, a tak se odborníci stále zabývají otázkou, jak proti novým a novým virům, napadajícím například slepice, bojovat. Čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (AV) a společnosti Biopharm vytvořili geneticky upravené slepice odolné vůči viru nevyléčitelné aviární leukózy. Novou linii pojmenovali Zora po pokusné slepici Járy Cimrmana.

Aviární leukóza postihuje slepice a krůty. V Číně a v jihovýchodní Asii v posledních letech napadá drůbež nový typ - takzvaná leukóza J. Příslušný virus ALV-J se podle Akademie věd nedaří dostat pod kontrolu i kvůli množství malochovů a prodeji živé drůbeže na tržištích. Právě rozšíření odolných linií drůbeže by podle šéfa týmu z AV Jiřího Hejnara mohlo pomoci virus vymýtit.

Zásadní aminokyselina

Vědci se při studiu příčin nemoci zaměřili na bílkovinové molekuly, přes které virus vstupuje do buněk. Srovnáním citlivých a odolných druhů zjistili, že pro průnik viru je zásadní jediná aminokyselina. U perliček, koroptví či bažantů tato aminokyselina chybí buď úplně, nebo ji nahrazuje jiná. V případě slepic však takové varianty nenalezli.

Vědecká kouzla s geny

Řešením bylo upravit genetickou informaci slepic. Proces, který je podle AV rutinní například u laboratorních myší či hospodářských zvířat - savců, však v případě ptáků výrazně komplikuje odlišné rozmnožování. Vědci tak z kuřecích embryí vypěstovali pohlavní buňky, geneticky je upravili a vrátili do embrya. Tam dozrály funkční pohlavní buňky a později přišla na svět kuřata odolná vůči viru.

Vědci jsou si jisti - bude to fungovat

„Naše pohnutky byly vědecké - dokázat, že zásah do receptoru vytvoří protivirovou rezistenci. Bylo by na místě udělat i "polní experiment“, jsme si však celkem jisti, že to bude fungovat i v chovu. Kuřata jsme totiž infikovali mnohem větší dávkou, než je v chovech běžná," řekl Hejnar. Linie podle něj čítá desítky kusů zvířat, včetně několika produkčních párů.

Výzkum bude pokračovat

Pokud by chovatelé měli o odolné slepice zájem, bylo by podle jeho slov třeba změnit plemena užívaná drůbežáři. „Zora je totiž na genetickém pozadí, které je hospodářsky nezajímavé,“ řekl vědec. Ačkoliv je současný výzkum u konce, výzkumníci pracují dál. „Měli bychom zkoumat, zda virus může rezistenci nějak obejít. Evoluce u nich totiž probíhá velmi rychle,“ upozornil Hejnar.

Studii o příslušné úpravě bílkovin v lednu zveřejnil vědecký časopis PNAS.