Šéf pražského institutu rozvoje: Chybí shoda na rozvoji Prahy

Hodnoty je potřeba hájit, ale je možné město vrstvit a doplňovat, říká Ondřej Boháč
 

V otázce centra Prahy není problém v postoji organizace UNESCO, ale v chybějící shodě na tom, jak by se mělo rozvíjet. Jedna skupina odborníků odmítá jakoukoliv změnu, druhá prosazuje životné a vyvíjející se město. Řekl to ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč. Největším problémem Prahy a dalších evropských historických měst je podle něj masový turismus, který zpráva UNESCO neřeší.

Organizace uvedla, že centrum Prahy by se mohlo ocitnout na seznamu památek v ohrožení, protože jsou ohroženy hodnoty, pro něž bylo na seznam světového dědictví zapsáno.

Podle Boháče je problém z velké míry vnitřní a spočívá v absenci názorové shody o tom, jak by se měla Praha rozvíjet. Už od 90. let podle něj v česku existují dva nesmiřitelné názorové proudy. První, konzervativní, požaduje zachování centra metropole přesně v podobě, v jaké bylo v roce 1992 zapsáno do UNESCO. Druhý, ke kterému se Boháč přiklání, chce chránit architektonické a urbanistické hodnoty, ale nerezignuje na vývoj města. "Hodnoty je potřeba hájit, ale je možné město vrstvit a doplňovat, ostatně tak Praha vznikla," řekl.

Masový turismus je problém

Hlavním problémem centra Prahy je podle něj masový turismus, který s sebou nese řadu negativních jevů. "Jsou to právě města v UNESCO, která mají společné to, že je ničí masový turismus. A o tom ve zprávě nebyla ani zmínka. Přitom právě doporučení v tomto směru bychom potřebovali nejvíc," řekl.

Podobně to vidí architekt a pedagog Zdeněk Fránek, vlivná postava české architektury a urbanismu. Podle něj jsou Staré Město a Malá Strana "zafixované struktury", ale není důvod, proč by se mělo stejným způsobem přistupovat k rozvoji mimo nejužší jádro města. Odborníci UNESCO, kteří na jaře Prahu navštívili, upozornili na stávající i plánované výškové stavby. Ty však podle Fránka město potřebuje. "V roce 2030 bude chybět v Praze už 100 000 bytů a je přece lepší stavět do výšky uvnitř města, kde je dostupná dopravní infrastruktura, než zastavovat volnou krajinu," uvedl.

Upozornil také na to, že UNESCO minulosti ze seznamu vyloučilo Drážďany, které tím o nic nepřišly. "Možná mají o pár čínských a ruských turistů méně, ale to není něco, kvůli čemu bychom měli brečet," uvedl. Pokud by měla organizace historické centrum Prahy kvůli pár projektům mimo centrum města vyloučit nebo dát na seznam ohrožených měst, bude to podle něj její ostuda, nikoli ostuda Prahy.

"Prokleté" výškové stavby

Fránek je autorem desítek originálních návrhů různorodých staveb. Je to například Stezka v oblacích v Dolní Moravě, jeho komornějšími stavbami jsou modlitebny v Černošicích a Litomyšli. Studio Fránek Architects založil v roce 1989. Šest let byl děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde dále působí.

Odborníci UNESCO a centrály Mezinárodní rady pro památky a sídla ICOMOS ve zprávě upozornili na výškové stavby. Opakovaně zmínili výstavbu na Pankrácké pláni a doporučili zastavit projekt Rezidence park Kavčí hory, naopak pozitivně hodnotili projekt Smíchov City. Za hrozbu pro historické centrum Prahy označili i připravovaný nový stavební zákon, který nepočítá se závaznými stanovisky památkářů.

Požadují také přepracování pražského Metropolitního plánu a jeho uvedení do souladu s plánem správy památky světového dědictví a s připomínkami ministerstva kultury. To, jak se Praha a stát k výtkám a doporučení postaví, vyhodnotí výbor pro světové dědictví na svém zasedání příští rok.