Tajemná nemoc, která téměř vyhladila Aztéky: Nešlo o spalničky ani neštovice, jak jsme se po staletí domnívali

Aztéky téměř vyhladila enterická horečka
Foto: Depositphotos
Aztéky téměř vyhladila enterická horečka
zajímavost

Dávná aztécká civilizace téměř podlehla podivné nemoci, která se projevovala horečkami, bolestmi hlavy a krvácením z úst, nosu a očí. Na původ nemoci se přišlo až o několik století později. Dlouho se věřilo, že bájní Aztékové byli téměř vyhlazeni některou z evropských nemocí – jako mnohé z dalších civilizací Jižní Ameriky. Opak je ale pravdou.

reklama

Aztékové byli bájnou a prosperující civilizací, která žila na území dnešního Mexika zhruba kolem roku 1300 až 1521 n.l.

Mezi Aztéky bylo možné nalézt hned několik různých etnických skupin. Většina z nich hovořila jazykem Nahuatl. Dělili se na vyšší, střední a nižší vrstvu a vyznávali polyteismus. Mezi jejich bohy patřil Quetzalcoatl, Tlaloc nebo Tezcatlipoca. Ani jeden z bohů jim však ve chvíli největší nouze nepomohl.

Měli kalendářní systém, který měl – stejně jako ten náš – 365 dnů v roce, a rovněž poměrně vyspělý edukativní systém pro vzdělávání chlapců i děvčat. Chlapce ale učili zcela jiným dovednostem než dívky. Dokonce si dávali velmi záležet na osobní hygieně. Tyto zvyky převzali od národů, které jim předcházely.

Nemoc cocoliztli

I přes vyspělé hygienické návyky postihla tento starověký národ pandemie. V roce 1545 začali Aztékové trpět záhadnou nemocí, která se projevovala vysokými horečkami, krvácením z nosu, úst a očí a velmi silnými bolestmi hlavy.

Nakažení obvykle zemřeli tři až čtyři dny poté, co se u nich objevily symptomy nemoci. Onemocnění, které Aztéky postihlo, pojmenovali místní cocoliztli. Toto slovo znamená v aztéckém jazyce Nahuatl mor.

Nemoc vyhubila zhruba 15 milionů Aztéků, tedy přibližně 80 % celkové populace. Téměř 500 let ale nebylo známo, o jakou nemoc se tenkrát jednalo. Dlouho se debatovalo o tom, že mohlo jít o příušnice, spalničky nebo neštovice. Tyto teorie však byly později vyvráceny.

Podle vědců se jednalo o enterickou horečku podobnou tyfu. Specialisté v oboru totiž našli důkazy o pandemii na zubech obětí této záhadné nemocí.

Jedna z nejničivějších epidemií

Cocoliztli postihla Aztéky po příchodu Evropanů v roce 1545 až 1550 a byla jednou z nejničivějších epidemií, které Mexiko kdy postihly. Zároveň je považována za jednu z vůbec nejhorších epidemií v historii lidstva.

Konkrétně je druhou nejničivější epidemií, jakou kdy lidsvo zažilo, a to hned po černé smrti, jak se přezdívalo dýmějovému moru. Tato nemoc ve 14. století vymýtila zhruba 25 milionu lidí v oblasti západní Evropy.

Zdroj: Weird history, The Guardian

KAM DÁL: Hygiena ve Versailles byla mnohem horší, než si myslíte. Celý palác byl veřejnou toaletou.

reklama
#historie #nemoc #zdraví #Aztékové

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.