Když někdo zneužívá děti. Co je to mravnostní kriminalita u nezletilých. Radí právník
Je to jak v písničce od Honzy Nedvěda: „U stánků na levnou krásu, postávaj a smějou se času, s cigaretou a s holkou, co nemá kam jít…“ Již v útlém věku bez naděje a zklamaní ze života, kdy už je nemůže nic překvapit. Tak končí děti, které zažily sexuální násilí nebo zneužívání. Podle zákona je to ale nepřípustné.
Kterékoliv dítě se může stát obětí trestné činnosti dětské pornografie. Často to bývají ty ze sociálně slabých poměrů. Pachatelé jsou zpravidla nejen sexuální devianti. Někteří jsou eroticky normální a motivuje je pouze zisk. Poškozené dítě ovšem vždy zažívá těžké trauma.
Děti v ohrožení
Dětská pornografie je v České republice zakázaná a většinou se jedná o znázornění sexuálních témat formou fotografie nebo videa, kdy hlavní roli hrají děti. Cílem těchto objektů bývá pohlavní vzrušení přihlížejícího. Legislativně je tento trestný čin upraven v trestním zákoníku a v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže. „V souvislosti s masovým používáním nových technologií dětmi se častěji stává, že si posílají v rámci sextingu fotografie pohlavních partií či celého těla. Často pak dochází ke zneužití a tyto snímky jsou beze svolení poškozeného subjektu rozesílány v různých třídních chatech či skupinách na sociálních sítích,“ vysvětluje advokát Mgr. Michal Benčok.
Sankce hrozí nejen tomu, kdo fotografický, filmový, počítačový nebo jiný pornoprodukt přechovává, ale zvláště bývají tvrdě potrestáni ti, kteří tato díla vyrábějí, dovážejí nebo zprostředkovávají. Mimo jiné osoby závislé na dětské pornografii si často obstarávají tyto materiály, které jsou předmětem jejich bažení, na dark webu nebo ve speciálních skupinách na sociálních sítích. Existuje také tajný ruský web, jehož služby vyhledávají sexuální devianti hlavně v západní Evropě. „Jsou pak také lidé, kteří se snaží monetizovat tyto materiály a za tím účelem si zřizují fotostudia, kde lákají nezodpovědné rodiče na pořizování různých reklamních snímků za finanční odměnu. Sociálně slabé vrstvy pak někdy přímo shánějí takové příležitosti,“ dodává Benčok.
Zjistili to až v Brazílii
V roce 2008 upozornil českou policii Interpol, že v Brazílii kolují na internetu pochybná videa a fotografie a že stopa vede do Čech. Olomoučtí kriminalisté tuto skutečnost prošetřili a následně potvrdili, že držitel počítače, ze kterého se šířila do světa dětská pornografie, je připojen k počítačové síti prostřednictvím regionálního operátora. Policie identifikovala adresu, kde se počítač nachází, a vykonali domovní prohlídku. Později soudní znalci odhalili, že na disku zabaveného počítače je obsaženo více než 90 % souborů s fotografiemi a videi dětí ve věku od 4 do 15 let s pedofilním obsahem. Pachatel již byl za podobný delikt před soudem a byla mu nařízena ochranná ambulantní sexuologická léčba. Tentokrát to odnesl víc.
Trauma s následky do konce života
Zneužité dítě se často stydí za to, co se mu stalo, a bojí se někomu svěřit. Když se nakonec osmělí a někomu o svém traumatickém zážitku řekne, dospělí musí být mimořádně citliví a obezřetní. Odhalování trestných činů tohoto typu přináší řadu úskalí. Je totiž těžké zajistit důkazy o materiálech v počítačích nebo na jiných nosičích, což je důsledkem služeb různých úložišť nebo cloudových služeb. „Většina těchto případů se řeší na udání nebo když se něco tzv. nepovede,“ uvádí Benčok.
Případný výslech nezletilé osoby musí být veden citlivě a se všemi ohledy. Bývají pro takové příležitosti připravené speciální místnosti s příjemnou atmosférou a protokolace většinou trvá dlouho. Dítě se může rozhodnout, kterého pohlaví bude osoba, s níž bude hovořit, a pokud to lze, mohou být přítomni i rodiče. Policisté se snaží, aby dítě bylo co nejméně traumatizováno, a jakmile se objeví náznaky nějakých psychických potíží, hledá se co možno nejrychleji pomoc psychologa nebo psychiatra. „Oběti si vzhledem ke svému věku většinou vůbec neuvědomují, že se jedná o něco závadného a nepatřičného. Jsou většinou citově a finančně závislé na organizátorech. Vše se pak řeší přes dětské psychology, kterých je ale zoufalý nedostatek,“ uzavírá Benčok.
Jak radí právník, povědomí o zákonech a prevenci je nejlepší cesta, jak ochránit budoucnost dětí. Když pochopíme a rozpoznáme varovné signály, získáme odpověď na otázku: Jak se může každý z nás, vyzbrojen těmito znalostmi, aktivněji zapojit do ochrany nejzranitelnějších členů naší společnosti?
KAM DÁL: Pěstounská péče letos zaznamenala radikální změny. Vše půjde rychleji, jak pro děti, tak i pro pěstouny.
