Jihočínské moře jako příští pole konfliktu? Čína ho chce dobýt zákeřnou taktikou

Jihočínské moře se stalo za posledních několik dekád doslova křižovatkou zájmů mnoha velmocí. Kromě Číny, která zde sebevědomě uplatňuje své teritoriální nároky, se v oblasti angažuje také Vietnam, Filipíny, Brunej nebo Malajsie, jak uvádí BBC.

Militarizace uměle postavených ostrovů

Peking si je vědom skutečnosti, že není zdaleka osamocen v mocenských ambicích v regionu Jihočínského moře, a tak činí opatření, aby mu ostatní globální hráči v další expanzi pokud možno nepřekáželi. 

Číňani, Vietnamci, Velikonoce a apríl, to byl týden ve středu Čech

Čína tedy již před několika lety cíleně zvolila praxi, která je trnem v oku právě ostatním zemím, jež mají v Jihočínském moři své zájmy. Peking zde postupně staví čím dál více umělých ostrovů a systematicky je militarizuje. To vše je ovšem postupným procesem, kdy se z ostrovů stávají svébytné struktury, jež zahrnují i veřejné budovy či silnice. 

Změnit rovnováhu sil v západním Pacifiku

Nejen pro Filipíny či Vietnam a další státy je však varovným znamením, že Čína zde instaluje i raketová odpaliště (rakety země-vzduch), což v důsledku může být reálná hrozba. Vojenská přítomnost na těchto ostrovech pak má plnit roli odstrašujícího prostředku pro ostatní. Kritiku svého konání, k níž se přidaly USA, Peking vytrvale odmítá a své aktivity vykresluje tak, že vše má jen pro civilní účely. 

Rusko, NATO, nebo Čína: Kdo má nejvíce jaderných zbraní?

Dlouhodobým cílem není potom nic jiného než změnit trvale rovnováhu sil v západním Pacifiku s dominancí Číny a uzmout suroviny, hlavně ropu a zemní plyn, výhradně pro sebe. Jak píše ve své práci o Jihočínském moři Zuzana Machová, Peking by získáním kontroly nad Jihočínským mořem posílil nejen svou pozici regionálního hegemona, ale rovněž své postavení na globální úrovni.

Klíčové námořní trasy

To je jedna rovina teritoriálního sporu o Jihočínské moře. Tou druhou jsou velmi významné námořní trasy, které vedou touto oblastí. Je zřejmé, že ten, kdo ovládá Jihočínské moře, ovládá také tyto trasy, tudíž i námořní obchod, a autoritativně může rozhodovat o tom, které lodě zde budou proplouvat a které zase nikoliv. Jak uvádí Machová, nejedná se jen o námořní trasy, ale také o důležité průlivy, jako je Malacký, který spojuje Jihočínské moře s Indickým oceánem.

Číňané jsou k smíchu. Jejich vojenské PR využívalo záběrů z Transformers a dalších trháků

Nátlakové prostředky, které Čína používá v neklidném regionu, zahrnují zastrašování, ale i poměrně časté střety například čínských a filipínských lodí, které dále zvyšují už tak vysoké napětí. Peking přitom vůbec nehledí na dřívější rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu v Haagu, který se usnesl na tom, že většina teritoriálních nároků Číny nejsou opodstatněná. Toho však „Říše středu“ vůbec nedbá, ba naopak.

Rakety s úctyhodným dosahem

V poslední době se předmětem sváru staly Spratlyovy ostrovy, kde je zvlášť viditelná čínská aktivita. Na Spratlyových ostrovech už Peking stačil rozmístit rakety země-vzduch, nicméně se zde mají nacházet také účinné protilodní střely YJ-12B, které mají dosah až 500 km. Filipíny, Brunej a Malajsie se ostře vymezily proti militarizaci Spratlyových ostrovů, protože si na ně činí vlastní územní požadavky, nicméně Čína jejich kritiku zásadně odmítá. Přítomnost čínských raket s takovým dosahem na druhé straně eskaluje napětí a nelze vyloučit ani vzájemné ostřejší potyčky na moři. 

Rozladěné Filipíny

Nejnověji se pak přeneslo napětí k útesu Sabina Shoal v Jihočínském moři, kde Peking staví umělý ostrov. Filipíny daly Číně jasně najevo, že takové aktivity odmítají, a již dříve do oblasti poslaly své plavidlo. Nicméně Číňané se ve svém prohlášení snažili rozmělnit existující rizika a místo toho vyzvali Filipíny, aby napříště směrem k nim neformulovaly tak ostrá slova.

Boj o Jihočínské moře tak pokračuje dál, napětí zatím nepolevuje, protože Čína zároveň pokračuje ve stavbě umělých ostrovů, které cíleně militarizuje a navyšuje na nich svou vojenskou přítomnost. Spor se může v horším případě přelít ve větší ozbrojené srážky zainteresovaných hráčů v konfliktní oblasti a může ještě více eskalovat, a to v krajním případě ve válku. Jestli se případně naplní černý scénář, bude záležet na tom, s jakou intenzitou bude Peking pokračovat ve stavbě umělých ostrovů a v jejich militarizaci.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Americký bombardér B-21 Raider: Jaderná bestie měla vystrašit Čínu, ta má ale vlastní trumfy.