Důkaz lásky: Velmi intimní dárky našich předků nosily ženy na holém těle

Zamilovaní si i v minulosti dávali dárky, kterými svým vyvoleným dokazovali svoji náklonnost. Někdy šlo o velmi intimní záležitosti...
  |   zajímavost

Láska je věčná, ale její projevy se měnily v průběhu historie a pravidel, která právě platila. Tak třeba v 19. století mnohé ženy nosily na intimních místech tak zvané žetony lásky, které vypovídaly mnohé o citech jejich nápadníka. O co vlastně šlo? 

Jak lidé vnímali lásku a její projevy třeba v takovém 19. století? Možná jsme podlehli všeobecné domněnce, že se snad o takovém citu nesmělo ani promluvit a mladí lidé spolu nesměli ideálně vůbec mluvit. Jenže lidé jsou vlastně pořád stejní, a tak se milovali tehdy stejně jako dnes. A dávali si také dárky, často velmi intimní… 

Těžký sešněrovaný život

19. století byla doba, kdy to ženy vůbec neměly jednoduché. Pomineme-li všechny ostatní problémy a nerovnosti, s nimiž se musely v životě potýkat, pak alespoň dámy z trochu vyšších vrstev (ale nejen ty) čekaly dny, strávené v tak těsném korzetu, že se často nemohly ani posadit a dýchaly jen stěží. A to všechno jen pro krásu, štíhlý pas a dobrý obraz u případných nápadníků. 

Pro zpevnění postavy i vyjádření lásky

A protože byly korzety skutečně tehdy běžnou záležitostí a navíc u mužů vzbuzovaly velmi divoké představy, stávala se tato součást spodního prádla jejich vyvolené důležitou součástí rituálu, který říkal, jak mladíkovi na milované dívce záleží. V přední části korzetu totiž bývala jakási dlouhá kapsa mezi prsy, do níž se pro zpevnění vkládal tak zvaný busk, tedy jednoduše řešeno plochý kus dřeva, případně slonoviny nebo kosti o délce deseti, ale dokonce i více než patnácti centimetrů. A právě tyto “žetony lásky” dávali nápadníci svým láskám třeba před odjezdem na dlouhou cestu. 

Blízko těla - a nejen u srdce

Proč právě žetony lásky? Jen si to představme - v době, kdy se muž z lepší společnosti neměl k ženě před svatbou přiblížit příliš blízko (o tom, jaká bývala realita, by asi mohli naši předkové hodně vyprávět), šlo o předmět, který si ženy vkládaly přímo do spodního prádla, tedy blízko svého nahého těla. A právě tento moment byl samozřejmě rozhodující. Vždyť se jí téměř dotýkal přímo její milý, muž, který často buď sám vyryl do plochého předmětu láskyplný vzkaz nebo ti movitější a méně šikovní si nechali takový ozdobný busk se zdobením, které patřilo jen jedné jediné ženě, na zakázku vyrobit. 

K užitku, radosti i fantazii

Muži, kteří například vyplouvali na moře, případně odcházeli do bitvy, se tak mohli těšit myšlenkou, že má jejich drahá žena dárek od nich na místě velmi přitažlivém a intimním. Navíc byl takový busk dokonce nutnou součástí korzetu, protože právě s jeho pomocí byla formována celá postava, ženy získávaly nuceně vzpřímenou postavu a ploché břicho. Konec tomuto krásnému zvyku udělala částečně viktoriánská doba, kdy přišel vynález dvoudílného busku, našívaného přímo na korzet, který se pak nemusel tak složitě šněrovat za pomoci jiné ženy, ale mohly si jej jejich majitelky oblékat samy. Pak už nebylo zamilované vzkazy kam vkládat.

Můžeme si ale být jisti, že i poté si milenci našli způsob, jak si svoji náklonnost projevit.

Zdroj: collector weekly, en.wikipedia, corsetmaking

KAM DÁL: Vražda prostitutky Otýlie Vranské: Případ, který nedá médiím spát už téměř 89 let. Proč je stále živý?

 


Životní styl