„Rada ministrů Sovětského svazu oznamuje, jak již bylo sděleno v tisku, na Černobylské atomové elektrárně, která leží 130 kilometrů severně od Kieva, došlo k havárii,“ tak začalo vysílání sovětské televize po jaderné havárii, ke které došlo 26. dubna roku 1986.
„Havárie má za následek porušení stavební části reaktoru, jeho poškození a jistý únik radioaktivních látek. Ostatní tři energetické bloky byly zastaveny a jsou ve stavu provozní rezervy. Při havárii zahynuli dva lidé. Byla přijata neodkladná opatření k lividaci následků havárie. V současné době je radiační situace v elektrárně a okolí stabilizována“, zaznělo dále v sovětském televizním vysílání.
„Na území Československé socialistické republiky se provádí kontinuální měření proudění v ovzduší a po celou dobu měření nebylo zjištěno žádné zvýšení radioaktivity,“ zněla informace, kterou uveřejnila ČTK.
Je tedy jasné, že „občané tehdejšího Československa se nedozvěděli vůbec nic,“ na Českém rozhlasu to potvrdil historik Jan Kalous.
Mlčení střídaly lži
Téměř žádná z informací, kterou tehdy obyvatelé Československa dostali, nebyla pravdivá.
Z médií se dozvěděli dokonce i o údajné evakuaci osob v blízkosti havárie. Lidé z vesnic v okolí Černobylu ale podle historika evakuováni nebyli.
Existují totiž autentické videozáznamy o tom, jak se tamější obyvatelé prochází venku s dětmi, nechráněni, vedle vojáků v chemických kombinézách. Dokonce ani samotná havárie nebyla v hlášení popsána pravdivě, nešlo totiž o únik radioaktivních látek, ale o to, že daný reaktor najednou prakticky přestal existovat.
Dva dny po havárii ale i přesto, že Sovětský svaz všechny ubezpečoval o tom, že úroveň radiace po havárii je stabilizována, naměřili zvýšenou úroveň radiace ve Švédsku a Finsku. Kvůli tomu, že Sovětský svaz zvolil jako svou metodu řešení jaderné krize mlčení, si ale dlouho nebyli původem radiace jistí.
Přesto se ale tamější vědci domnívali, že důvodem zvýšené radioaktivity by mohla být havárie jaderné elektrárny někde v Sovětském svazu.
Radioaktivní mrak nad Evropou
Lidé v Československu se o reálných důsledcích havárie v Černobylu dozvěděli až za několik dní od té doby, co se z elektrárny zvedl radioaktivní mrak a putoval Evropou.
Mezitím se tento mrak už 29. dubna dostal nad území Československa, kde o jeho přítomnosti ale nikdo nevěděl. Tamější občané tak tehdy kvůli zatajování této události neměli šanci podniknout jakékoliv kroky k ochraně jejich zdraví.
Dne 1. května roku 1986 v odpoledních hodinách generální tajemník ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov teprve veřejnosti oznámil, co se ve skutečnosti stalo.
Ten den teprve zasedla havarijní komise a potvrdila, že se tato havárie týká i území Československa a že i na našem území byla naměřena zvýšená radioaktivita.
Radioaktivní mrak se poté nad území státu vrátil 2. a 3. května.
„My jsme se to všechno dozvěděli až po Prvním máji, asi chtěli, aby šli všichni na průvod. Pamatuju si, že jsem se zrovna ten den, kdy jsme byli tím jaderným mrakem nejvíce ohroženi, venku opalovala. Nejspíš jsem tak té radiaci byla vystavena mnohem víc, než kdybych zůstala doma. Bohužel jsem to ale nevěděla, jinak bych se určitě opalovat nešla,“ prozradila pro Čtidoma obyvatelka tehdejšího Československa paní Miloslava.
V Československu tedy lidé vesele pochodovali v prvomájových průvodech, slunili se a s chutí jedli plodiny, které si vypěstovali na zahrádce, zatímco v sousedním Rakousku bylo v té době dokonce i zakázáno pít mléko a na opalování venku tam v těchto dnech opravdu nikdo ani nepomyslel.
Byli totiž na rozdíl od občanů Československa informováni o tom, o jak moc vážnou situaci se ve skutečnosti jedná a jak může negativně ovlivnit jejich zdraví.
„Jinak nám vůbec nic neřekli. Nevěděli jsme, jaké to může mít následky, ani jak se před tou radiací chránit. Jediné, co nám tehdy nakázali, bylo, že nesmíme na polích sekat trávu pro dobytek. Z toho si potom každý vydedukoval, že tedy asi není ani nejlepší nápad jíst plodiny, co nám vyrostly na zahrádce. Také jsme se od známých dozvěděli, že nemáme jíst houby, prý do sebe absorbují radiaci, což byla škoda, rostlo jich tehdy opravdu hodně,“ dodala.
Anti-americká propaganda
Na pravou míru tehdy informace uváděly pouze zahraniční zdroje.
Československá vláda se tehdy snažila celý problém v očích veřejnosti co nejvíce zbagatelizovat. Dokonce ho tehdy i využili jako anti-americkou propagandu prostřednictvím Rudého práva. V tomto oficiálním médiu komunistické strany se objevilo, že zahraniční státy se snaží celý problém nafouknout pouze pro účely lživé kampaně zaměřené proti komunistickému režimu.
Poté, co Gorbačov vystoupil a s mezerami informoval veřejnost o havárii v Černobylu, odvysílalo rádio Svobodná Evropa tehdy komentář, který shrnul veškeré informace o havárii, které „v sovětské a pražské televizi vynechali“.
Moderátor ve vysílání uvedl, že jde potenciálně o největší možnou jadernou nehodu v dějinách, která může mít hrůzné následky, a to dokonce i za několik let. To, že se tehdejší režim snažil lidem ukázat, že v okolí Černobylu pokračují zemědělské práce, by podle Svobodné Evropy rozhodně nikoho uklidnit nemělo.
„Komunistický systém tím pouze dokazuje, na kolik si cení lidský život, lidské zdraví a jak je mu prestiž režimu, tedy prestiž vládnoucí demokracie, nade vše,“ zaznělo na stanici.
Zdroj: Český rozhlas
KAM DÁL: Smrtící požár v bostonském nočním klubu. Zemřelo při něm více lidí, než přežilo.
