Nejstrašnější ruská námořní porážka u Cušimy: Lodě pluly přes půl světa, aby se nechaly rozstřílet

Mapa cesty ruské flotily
Zobrazit fotogalerii (14)
  |   zajímavost

Když se carské Rusko pustilo počátkem minulého století do války s Japonskem, mělo to být něco podobně jednoduchého jako současná ruská invaze na Ukrajinu. Japonci byli v ruských očích jen opice, nekulturní národ, který musel být zničen. Jenže se stalo něco, co se Rusům stává poměrně často – nepřítel je dokonale zaskočil a zničil.

Válka na východě proti Japonsku začala počátkem února. Japonci nelenili a torpédy poškodili dvě ruské lodě v přístavu Vladivostok. Ten je základním kamenem celé ruské obrany, kotví zde mocná flotila. Jenže když se na minách potopily další dvě bitevní lodě i s admirálem Makarovem, celá ruská flotila od té doby jen pasivně stála na kotvách v rejdě přístavu.

Japonci je zablokovali, přístav zaminovali a ze souše obklíčili. Když se lodě ještě jednou pokusily o výpad, byly zcela rozprášeny, byl zabit další velící admirál Wittgeft na palubě své vlajkové lodě Cesarevič. Vladivostocké loďstvo přestalo existovat. Pro cara Mikuláše II. i ruskou veřejnost to byl naprostý šok. Něco se musí udělat, nebo část carského domu nenávratně utrpí!

Cesta přes půl světa

Tak vznikl plán na vyslání mohutné flotily, která se měla do Vladivostoku probít a zachránit ho před nevyhnutelným pádem. Admirál Zinovij Rožestvenskij vyplouvá v čele 30 válečných lodí z přístavu Libava. Před sebou má plavbu dlouhou 33 tisíc kilometrů, při které musí obeplout Afriku a proplout Indickým oceánem. Je nutné uvést, že se nacházíme v éře velkých bitevních lodí poháněných párou. Potřebují obrovské množství uhlí, ovšem Rusové žádné uhelné sklady po cestě nemají. Uhlí jim tak na cestě měly doplňovat uhelné parníky, potraviny se měly po cestě nakupovat v přístavech.

Byl to od počátku šílený plán. Posádky byly mizerně vycvičené, lodě až na pár výjimek většinou staré. Rusové byli navíc paranoidní a obávali se, že je Japonci po cestě napadnou, a to už třeba u evropských břehů. To vedlo k tomu, že vyplašení Rusové zahájili palbu po anglických rybářských lodích v domnění, že jsou to japonské torpédové čluny. Dělostřelci naštěstí mířili mizerně, a tak potopili jedinou loď a zabili dva rybáře. Byla z toho mezinárodní ostuda a diplomatická krize, Rusové, jak je jejich dobrým zvykem, vše popírali.

Tragické střelby a zoufalý admirál

U ostrova Madagaskar nařídil Rožestvenskij ostré střelby. Jejich výsledkem byl jediný zásah, který se ovšem podařil do lodi táhnoucí cvičný terč. Admirál se pak na tři hodiny zavřel do kajuty a hlavou se mu táhly nepěkné myšlenky. Na lodích při plavbě kolem Afriky panovalo nesnesitelné horko, lodě byly přetížené hromadami uhlí, bojová morálka nízká. A klesla ještě níž, když 9. ledna kapituloval přístav Port Artur. Operace tím ztratila svůj smysl, nicméně carská čest nedovolovala další ústup a hanbu.

Bylo nařízeno, že celá eskadra popluje k Japonsku a tam vybojuje velkou námořní bitvu, ve které slavně zvítězí. To povzbudí morálku ruských sil na pevnině a (nějakým nejasným způsobem) zvrátí celkovou situaci na bojišti. Byl to plán naprosto nesmyslný, ale tak už to v Rusku chodí. Rožestvenskij se mohl alespoň radovat, že k němu dorazily posily v podobě eskadry křižníku admirála Něbogatova.

Vyplujte a zničte je!

Celá flotila tak zvedla kotvy a plula vstříc svému osudu. Ten se naplnil, když lodě vpluly do Cušimského průlivu. Tam na ně už čekala japonská flotila pod vedením admirála Heihačira Tógóa. Měl méně bitevních lodí, zato velmi moderní, vyrobené v Evropě. Morálka námořníků byla vysoká, Tógó měl plán a znal místní vody. Ruské lodě byly po nekonečné plavbě v žalostném stavu, obrostlé vodními živočichy, stroje poruchové, námořníci unavení a demoralizovaní.

Masakr u Cušimy

To, co následovalo, nebyla ani tak bitva jako masakr. Japonci postupně proměnili ve vraky nebo rovnou potopili většinu ruského loďstva. Ke dnu kleslo 11 bitevních lodí a křižníků a 8 menších lodí, 11 lodí Japonci zajali. Do zajetí padl i zraněný Rožestvenskij.

Rusové měli přes 5 000 padlých, Japonci 117 mrtvých. Japonci ztratili tři torpédové čluny, Rusové přišli o celou flotilu. Byla to katastrofa nevídaných rozměrů, po které Rusko uzavřelo s Japonskem potupný mír. V dobách komunismu se různí autoři snažili celou bitvu vylíčit jako epický hrdinský střet dvou loďstev, pravdou ale je, že to z ruské strany byl od začátku naprostý nesmysl bez jediné šance na úspěch, navíc úplně mizerně provedený.

Zdroj: historynet.com

KAM DÁL: Bitva nad Los Angeles - tříhodinová palba proti ničemu.


Životní styl

Zdraví

V obraze