Za předražený párek vězení a tučná pokuta. Jak se skutečně žilo za první republiky?

První republika na nás může působit idylicky, ale realita byla docela obyčejná. Velký rozdíl v chování lidí nehledejme...
 

Tohle by se dřív stát nemohlo, jó, to za první republiky byl svět ještě v pořádku - můžeme si říkat a věřit, že před sto lety bylo všechno jinak. Jenomže ona to tak docela pravda není. I tehdy byli lidé slušní a ti, kteří se na nich snažili vydělat, lidé poctiví i zloději a dokonce vrazi. A na ty z nich, kteří se dostali do rukou spravedlnosti, pak také čekal trest. Trest, jakému bychom se dnes asi hodně divili… 

Můžeme si povídat o první republice jakkoliv dlouho, můžeme si dokonce i přečíst učebnice, ale nejlépe o ní mluví sami lidé, kteří tehdy žili svoje životy tak jako dnes my ty svoje. Chodili do práce, starali se o rodinu a někteří z nich také psali pro noviny. A právě díky tehdejším novinářům se můžeme i dnes dozvědět, co čekalo třeba nepoctivé uzenáře, kteří neznali míru a prodávali příliš draho. Hned o třech takových případech psal autor ve své soudničce, která vyšla 14. dubna roku 1921 v Národních listech. Co se tehdy u soudu odehrávalo? 

Předražený párek od jisté Wieserové

Případ, který tehdy soudil vrchní rada Knobloch a na straně žaloby seděl doktor Papík, se týkal hlavně podnikání jisté Marie Wieserové, která cenu svého zboží na tehdejší dobu nasadila opravdu hodně vysoko. „V krámu Marie Wieserové koupil dne 22. května 1920 jistý kupec osm teplých párků s hořčicí, jež mu čítány byly po 4 Kč. Potom koupil si párek studený a platil zaň také 4 Kč. Po jeho udání obžalována byla Wieserová pro lichvu, neboť párek, o který běží, vážil pouze 7 dekagramů,“ informovala tehdejší zpráva v novinách. Ale to nebylo všechno. 

Hloupá prodavačka, nebo jen výmluva? 

Uzenářka tehdy tvrdila, že šlo o omyl její prodavačky, která patrně nebyla nejbystřejší a neuměla dobře počítat. Otázkou zůstává, jestli tedy měla stát za pultem, ale to nechme stranou. Sama majitelka uzenářství měla být tou dobou v Luhačovicích, jak tvrdila u tak zvaného lichevního soudu, kde se nejprve zpovídala ze svého údajného provinění.

Podvodnice a lhářka

Soud jí nejprve uvěřil a osvobodil ji, ale brzy vyšlo najevo, že Wieserová lhala. Do lázní dorazila až o několik dní později, a tak se musela k soudu vypravit znovu - a tentokrát jí to už tak jednoduše neprošlo. „Odvolací senát odsoudil provinilou ke 14 dnům vězení a pokutě 500 korun,“ dozvěděli se pak z Národních listů nejen její zákazníci, ale také případní další vychytralí uzenáři. Tady je potřeba poznamenat, že například plat začínajícího učitele se tehdy pohyboval jen kolem 600 korun měsíčně a pětistovka tedy nebyla právě málo.

 

Nebyla sama, do vězení šli i další

Možná taková zpráva ze soudní síně mohla některé další vykutálence odradit od snahy okrádat svoje zákazníky, Janu Šíchovi ani Janu Vlkovi už ale nepomohla. Ti totiž stejně jako Marie Wieserová odešli od stejného soudu se stejným trestem jako ona. Za co? „Jan Šícha z Prahy III prodal 45 dkg párků za 19 Kč, což znamená, že by 1 kg stál 42 Kč. Šícha tvrdil, že to byly párky debrecínské, ale dokázal se mu opak; byly to párky zcela obyčejné… a Jan Vlk z Prahy II dne 6. září 1920 žádal za 1 kg tlačenky 40 Kč.“

"Rychlost" prvorepublikového soudnictví

A ještě jedna zajímavost se v tehdejší zprávě tak trochu mimoděk objevila. Všimněme si, že nepoctivý obchod proběhl v květnu roku 1920 a před soud se dostal až v dubnu roku příštího. Pokud bychom se tedy domnívali, že tehdy všechno běželo ze dne na den, měli bychom i v tomto zjevně o první republice hodně zkreslenou představu.

Zdroj: Digitální knihovna JVK

KAM DÁL: Bezos, Gates, Paltrow a další prozradili své recepty na úspěch. Proč jsou slavní a vydělávají velké peníze?


Životní styl

Zdraví

Hobby