Pečené i vařené maso, kaše, omáčky i koláče. Ani středověcí lidé na vesnici nejedli stále to samé

Co jedli prostí lidé ve středověku? Určitě bychom se divili...
Zobrazit fotogalerii (5)
16.04.2020 - 12:00  

Pokud jsme se někdy zamysleli nad tím, jak stolovali lidé dávno před tím, než se začata tvořit kuchyně v té podobě, jakou ji známe dnes, většinou jsme si představovali stoly na panských dvorech tak, jak jsme je viděli ve filmech. Jenže chudí lidé měli k plně prostřeným stolům s mnoha chody víc než daleko. Často musela stačit polévka nebo kaše. Vybrali bychom si? Pravděpodobně ano, vařit uměli dobře i na vesnicích…

Nejběžnější součást stravy lidí ve středověku samozřejmě byly suroviny, které si mohli sami vypěstovat nebo najít v přírodě, a maso jen těch zvířat, které bylo možné chovat v našich podmínkách. Nejběžnější úpravou pak byla příprava kaší a polévek, kterých ale naši předci znali velké množství, a tak se i v chudých poměrech patrně střídaly sladké a slané dny…

Kaše stokrát jinak

Kaši ve středověku připravovali jak z obilí, tak i z hrachu nebo krup, ale uměli takto zpracovat i ovoce. Z dochovaných zdrojů je docela jasné, že středověcí lidé měli ve větší oblibě jídlo sladké, které bylo považováno za slavnostnější. Do kaší se mohlo přidávat také víno a jako sladidlo samozřejmě med. Kaši připravovali také ze suchého chleba a zdá se, že právě to byl výborný základ pro široké možnosti dochucení a k mnohým obměnám. Podle další přidané suroviny vznikaly kaše různých chutí a barev od lesního ovoce, jablek, švestek a dalších, až ke kořeněným pokrmům.

Chléb nemohl chybět

Ani v chudých domácnostech nechyběl chléb, ovšem nesmíme si představit ten náš dnešní. Šlo často spíše o placky z hrubě mletého obilí (většinou žita, ale i pšenice), kvalitnější mouka se používala jen v bohatších domech. Kromě “suchého” chleba i na vesnicích pekli předchůdce dnešních koláčů. I když si koláč z hladké bílé mouky dnes představujeme jinak než středověcí lidé, byly již tehdy koláče jídlem slavnostním a vzácnějším. Stejně jako dnes na něm strávníci našli třeba ovoce, ale také tvaroh nebo mák. Jak je vidět, ani chudina nezasedala denně ke stejnému jídlu, jak bychom si mohli představovat, i když se stoly pod jídlem rozhodně neprohýbaly.

Mléka bylo dost

Mléka, zdá se, měli středověcí lidé poměrně dost a uměli z něj vyrábět i další produkty, jako je máslo, které se stloukalo doma, vznikal tvaroh i sýry, v nichž bylo možné mléko v podstatě uchovat “na horší časy”. Rozhodně si ale nesmíme představit sýry tavené, ale naopak tvrdé sýry, které vydržely poměrně dlouho konzumovatelné. Ve středověku se nevyhodilo ani nevylilo téměř nic, a tak není divu, že ani zdánlivě odpadové suroviny, které vznikaly při výrobě hlavních pokrmů, byly zkonzumovány. Příkladem může být syrovátka, tedy zbytek zkysaného mléka, z něhož vznikal tvaroh.

Ani maso nechybělo

Úprava dostupného masa byla podobně rozmanitá, jako tomu bylo u moučných pokrmů. Již tehdejší hospodyně si mezi sebou a v rodinách vyměňovaly recepty na ta nejlepší jídla, která bylo možné pro své blízké připravit. Historikové tak například vědí, že vařené, pečené nebo uzené maso se na středověkých stolech nacházelo kupodivu častěji, než bychom si mysleli. Již tehdy chovali lidé zvířata jednak pro mléko, vlnu a k práci na polích, ale také právě speciálně pro maso. Tehdy ještě prakticky s výjimkou vodní drůbeže - husy a kachny se zde rozmohly až později. Nicméně i chudší rodiny si mohly (jistě, že ne denně) maso dopřát a jeho příprava byla opravdu různorodá od “prostého upečení” například se zeleninou, ale i s ovocem nebo medem, přes přípravu ve sladkých i slaných omáčkách, výrobu kaší z namletého masa, které bylo možné dále zapéct nebo jí naplnit chlebové placky. Hospodyně vařily z masa také syté polévky (vývar pak používaly i na vaření obilných kaší) nebo maso krájely nebo mlely právě do kaší.

Ryby jen o půstu…

Dostupným masem byly ve středověku také ryby, ty ale byly považovány hlavně za postní jídlo, proto se i prostí lidé do jejich konzumace za běžných dní příliš nepouštěli, natož aby je považovali za jídlo slavnostní. O Vánocích bychom na jejich stole tedy rybu nenašli.

Jinak, než si představujeme

Představovali jste si podobně středověkou kuchyni? V myslích mnoha lidí se objevuje buď v podobě plných panských stolů při královských hostinách, nebo jako dennodenně stejná kaše bez chuti, kterou by měli jíst poddaní. Ani středověk při vší své chudobě ale nebyl tak docela jednotvárný. Možná bychom se divili, kdybychom mohli alespoň na jediný den do minulosti skutečně nahlédnout.

KAM DÁL: Koronavirus u nás a v úspěšných zemích: Na západ od nás firmy už dostaly peníze, s pomocí tam jsou napřed.