Pilot Victor Goddard vletěl do bouře a objevil se prý v budoucnosti. Spatřil stroj, který neexistoval

Dakota, se kterou Goddard havaroval na ostrově Sado
  |   zajímavost

Chtěli byste znát budoucnost? Někdy vám dojde až pár let zpětně, že jste kdysi viděli něco neobvyklého. I tohle měl být běžný rutinní přelet z jednoho letiště na druhé. Jenže pilot RAF Victor Goddard vletěl do podivné bouře, která ho přenesla do budoucnosti. Goddard nechtěl o svém zážitku mluvit, ale pak se budoucnost stala jeho současností a on vše pochopil.

Psal se rok 1935, když Victor Goddard letěl ze základny Andover do Edinburghu ve svém osobním dvouplošníku Hawker Hart. Byl to rutinní let, v Edinburghu měl strávit celý víkend. Goddard se za letu rozhodl, že si cestu trochu zpestří, takže to vzal oklikou přes opuštěné letiště v Dremu. Bylo postaveno za první světové války, pak ho ale armáda opustila a nechala ladem, takže v době Goddardova letu na něm nebylo nic k vidění. Hangáry se rozpadaly a vzletová plocha byla porostlá trávou a plevelem, kolem se pásl dobytek.

V oku bouře

Při cestě k Dernu se Goddard dostal do silné bouře, ve které se téměř ztratil. S otevřeným kokpitem letěl jen podle přístrojů a radiové navigace přes hornatou oblast. Když vlétl do podivného žluto-hnědého mraku, ztratil kontrolu nad strojem a začal padat k zemi. Goddard nebyl schopen zastavit pád, ani netušil, kde se vlastně nachází. Byla to kritická situace, byl pár vteřin od smrtelné havárie.

Goddard v tu chvíli konečně vyletěl z mraků a zjistil, že celá obloha je potemnělá a nad ním jsou stále ony podivné hnědo-žluté mraky. Letoun se stále vysokou rychlostí řítil k zemi a Goddardovi se až nízko nad zemí podařilo s vypětím všech sil vybrat ho z vývrtky.

Jednoplošník, který v té době neexistoval

V tu chvíli, kdy přešel ze strmého letu do normálního vodorovného, si všiml, že se nebe rozjasnilo a on se blížil k opuštěnému letišti Dern. Jenže letiště vypadalo zcela jinak, než jak jej znal. Hangáry byly nové a na zemi byla hned čtyři letadla. Tři z nich byly nějaké dvouplošníky natřené neobvyklou žlutou barvou, ale jedno byl pro Goddarda zcela neznámý typ jednoplošníku. V roce 1935 RAF žádný typ jednoplošníku neměla.

Letiště navíc bylo plné lidí. Mechanici na ploše měli modré overaly, jenže RAF v těch dobách používala hnědé. Co bylo vůbec nejzvláštnější, nezdálo se, že by Goddarda někdo z přítomných zaznamenal. Prolétal nízko nad letištěm a k nebi se neotočila ani jedna hlava. Jako by Goddard neexistoval. Nakonec oblast opustil, znovu vlétl do bouře, ale podařilo se mu šťastně dostat do Edinburghu.

Goddard o svém zážitku vykládal ostatním pilotům, ale ti ho nebrali příliš vážně a mysleli si, že si vymýšlí nebo je dokonce opilý. Goddard proto s vykládáním historky raději přestal a nechal si ji po dlouhá léta pro sebe. Popsal ji znovu až v roce 1966, to už totiž měl mnoho informací, které mu tehdy chyběly.

Budoucnost roku 1939

Sám byl v roce 1939 svědkem, jak RAF zavedla pro cvičná letadla žlutý nátěr. Také byly vyměněny hnědé overaly za modré u mechaniků a pomocného personálu. Přesně takové viděl na letišti v Dernu. RAF také  uvedla do služby svůj první cvičný jednoplošník Magister, ve kterém Goddard nade vší pochybnost poznal stroj, který viděl před čtyřmi lety na svém podivuhodném letu.

Z výše uvedeného vyplývá jediný možný závěr. Goddard se dostal na letiště v Dernu, ovšem o čtyři roky později. Nějakým způsobem, zřejmě v souvislosti s neobvyklou bouří, nahlédl do budoucnosti, kterou následně sám prožil. Je možné, že by si Goddard jinak všechno vymyslel? Těžko ho z něčeho takového podezřívat. Goddard to dotáhl na maršála britského letectva, byl to vážený muž, který neměl důvod šířit kolem sebe bludy a výmysly. Pokud jeho svědectví budeme brát vážně, pak se musíme znovu zamyslet nad tím, zda je možné cestovat v čase a nahlížet do budoucnosti.

Havárie na ostrově Sado

Navíc to není jediná podobná příhoda, která se mu stala. V roce 1946 byl na večírku v Šanghaji, odkud měl odletět ještě téže noci do Tokia. Jeden z přítomných důstojníků ho varoval, že měl sen, ve kterém se Goddard zřítí v dopravním letadle na pláži a zahyne společně s dalšími dvěma muži a jednou ženou. Goddard přesto nasedl do dopravní Dakoty, která míříla do Tokia. Na palubě byly dvě ženy a jeden muž. Stroj měl problémy za letu, křídla se obalila námrazou a piloti nakonec nouzově přistáli na pláži na ostrově Sado.

Pláž vypadala údajně přesně tak, jak ji popsal onen důstojník v Šanghaji. Naštěstí nikdo nebyl zraněn, ani nikdo nezahynul. Přesto i tento příběh Goddard několikrát vyprávěl a byl o něm v roce 1955 dokonce natočen film. Goddardovi se ale nelíbil, protože tam prý vypadal jako panikář. Ve skutečnosti se prý vůbec nebál.

Zdroj: allthatsinteresting.com

KAM DÁL: Jací byli další cestovatelé v čase?