Psací stroj, pevná linka, rádio a cyklostyl: Kolik práce bychom zvládli udělat v socialistické kanceláři?

Byla to úplně jiná práce, než na jakou jsme dnes zvyklí - ale šlo to...
  |   zajímavost

Není to tak dlouho, co jen někteří tušili, že se světem začíná šířit internet. Jenomže co to vlastně je, to už bylo velkou neznámou pro většinu z nás. Papírové "maily" chodily z podniku do podniku několik dní, kopírky a tiskárny v kanceláři byly z říše snů. A přesto se pracovalo. Dokázali bychom to i dnes? 

Bez čeho si dnes neumíme představit kancelář, ve které je možné pracovat? Tak samozřejmě v první řadě je to počítač, ideálně notebook, který se dá přenášet z místa na místo. O mobilním telefonu není třeba mluvit, ten si nosíme s sebou stále. Pak také nesmí chybět tiskárna - alespoň menší stolní, lépe ale samostatně stojící barevná, propojená s kopírkou a se scanem. To vše po síti nebo vzduchem propojené s oním notebookem, kde je k dispozici podnikový software, umožňující nejen práci na svěřeném projektu, ale také komunikaci s kolegy třeba pro případ, kdybychom právě pracovali z domova. O internetu, mailu, Teamsech a dalších samozřejmostech nemá smysl mluvit. Co z toho měli úředníci v kancelářích ještě ke konci minulého století? Nic!

Jak bychom si dnes poradili? 

Dokázali bychom dnes pracovat v “osmdesátkové” kanceláři? Stačí se podívat na některý ze seriálů, natočených v té době, a musíme uznat, že by to nebylo jednoduché. Vždyť úředník měl svůj stůl, na stole telefon - samozřejmě pevnou linku, psací stroj, pokud se o něj nedělil stejně jako o telefon s kolegou, a potom… Co vlastně ještě potřeboval? Židli, zásuvky, propisku, pravítko, šanony na dokumenty, uložené v kancelářských skříních,  kalkulačku (pokud zabrousíme ještě trochu hlouběji do minulosti, tak bychom museli kalkulačku nahradit počítačkou nebo logaritmickým pravítkem v techničtěji zaměřených provozech) a lampu. A přesto bylo možné pracovat. 

GDPR za socialismu 

Možná má ještě někdo doma schovaný dnes už historický telefonní seznam - kdepak kontakty v telefonu! Mohli bychom se dnes zamyslet a vlastně i zasmát nad tehdejší otevřeností a možností dohledat majitele telefonní linky nejen s jeho číslem, ale i přesnou adresou. GDPR specialisté ještě nedávno zkrátka nebyli. A jak najít potřebné informace? Možná by poradil některý z kolegů, případně přece nebyl tak velký problém zajít do podnikové knihovny, prostudovat některé z příruček nebo materiálů, které sekretářka rozmnožila na cyklostylu. Mladší generace možná právě teď netuší, o co se jedná. Šlo o předchůdce kopírky, jen práce s ním byla poněkud složitější, než je dnešní zmáčknutí klávesy. 

Napsat, přepsat, namočit a otisknout...

Jak na cyklostyl? Rychlé to nebylo. Nejprve bylo třeba text (na obrázky raději zapomeňme) na stroji napsat na speciální blánu, přičemž ale bylo nutné ze stroje vyjmout pásku s barvou. Dopadající písmena narušila blánu a písmenka do ní “vyřezala” a barvu, kterou blána obsahovala, přenesla na speciální papír. Ten pak čekal na další proces, při kterém na kovovém bubnu po zvlhčení lihem bylo možné otisky barvy kopírovat na další papíry. Ovšem samozřejmě jen tak dlouho, než barva “došla”. Rozhodně tak nešlo o stovky kopií. A to byl jeden list dokumentu… Ještě máte pocit, že ta tiskárna, kterou vám koupili do kanceláře, je beznadějně pomalá? 

Na "rohatou dovolenou" zadarmo

Kdybychom chtěli vzpomínat dále, tak bychom v takové kanceláři jistě našli nějaký ten diplom - třeba pro brigádu socialistické práce, vzorného pracovníka nebo člena ROH. A tady pravděpodobně znovu narazíme - co je ROH? Šlo o Revoluční odborové hnutí - jednoduše řečeno socialistickou odborovou organizaci, díky níž mohli třeba ti lepší zaměstnanci vyrazit na dovolenou zadarmo nebo doslova za pár korun a rodiče pak přinést dětem domů vánoční kolekce. 

Tehdy to šlo, dnes bychom to nezvládli

Vzpomínky na dobu, která vůbec není tak vzdálená, jak se může zdát, jsou důležité. Není to výsměch minulosti ani lidem, kteří třeba v takové kanceláři pracovali. Naopak - vždyť my bychom si dnes ani neuměli představit, že bychom neměli v práci připojení k internetu, nejlépe zdravotní ergonometrickou židli, světla, která odpovídají moderním normám a spoustu, spoustu dalších vymožeností... - a to vše v klasických kancelářích. Mnohé firmy jdou ale ještě dál, a tak mají zaměstnanci k dispozici odpočinkové prostory, vnitřní sportoviště a podobně. Mohl na něco takového úředník před třiceti lety jen pomyslet? 

Zdroj: wikipedie, VLČEK, Č. Sekretářské práce, muzeum Žďár nad Sázavou

KAM DÁL: Cestovatel časem varuje před letadlem. Prozradil, v jaký den do stroje raději nenastupovat.