Leonardo da Vinci udivuje svými dokonalými obrazy dodnes nejen svoje umělecké následovníky, ale i běžné lidi, kteří se na jeho díla dívají bez hlubšího vzdělání v této oblasti. Jeho díla se nám zkrátka líbí, působí na nás jejich síla a dokonalost. Jsou dokonce tak přesná, že zaujala i lékaře. Jak jen to mohl autor Mony Lisy, italský malíř 15. století Leonardo da Vinci dokázat? Došli k překvapivému závěru. S jeho zrakem prý nebylo všechno v pořádku…
Leonardo da Vinci a jeho dílo
Podle lékařů není tak docela normální, aby měly obrazy Leonarda da Vinciho tak propracovanou a přesnou perspektivu a hloubku, které uměl do svých děl vložit. V jednom ze svých výzkumů tak došli ke stanovisku, že mu pravděpodobně v jeho umělecké dráze pomáhal nikoliv tak dokonalý zrak, jaký bychom očekávali u génia jeho velikosti, ale naopak oční vada. Leonardo da Vinci podle všech předpokladů trpěl tak zvaným strabismem, lidově řečeno tedy malíř zkrátka šilhal. Dokonce se k tomu podle výzkumníků budoucím generacím sám přiznal na svých pravděpodobně dokonale přesných autoportrétech.
Svět jako kino
Lékaři se pustili do zkoumání portrétů tohoto italského renezančního umělce, a to jak z jeho vlastního štětce, tak i těch, které namalovali a vytvořili jiní. Úhel pohledu, který tento muž na obrazech má, podle nich jasně hovoří o strabismu, který mu podle jejich závěrů mohl pomoci k “výjimečné schopnosti zachytit prostor na plochém plátně“. Pokud by tomu tak bylo, viděl by Leonardo da Vinci svět v podstatě právě jako ono plátno, tedy téměř dvourozměrný (jde o jev, popisovaný jako stereoslepota). To by mu umožňovalo snáze svůj viděný obraz světa přenést na plátno. A samozřejmě i přes tuto drobnou pomoc přírody by se i v takovém případě stále jednalo o neuvěřitelně nadaného malíře, jehož genialitu by takové zjištění nijak nesnižovalo.
Leonardo da Vinci
Nejen renesance může děkovat
Další možností, s níž přišly výzkumné týmy v návaznosti na uvedená poznání, je tak zvané dominantní oko. Podle této teorie da Vinci sice nešilhal, ale jedno jeho oko jednoduše hrálo v jeho vnímání světa mnohem důležitější úlohu než to druhé. To by pak vysvětlovalo i fakt, že na jeho autoportétech jedno oko hledí přímo a druhé působí stočeným dojmem. Umělec by se zkrátka při pohledu do zrcadla zaměřoval na sebe sama více jedním, dominantním okem a právě tak by se namaloval. Jak si potom ale vysvětlit, že podobný rys má i na obrazech jiných umělců a dokonce i na sochách, k jejichž tvorbě stál modelem?
Ať už Leonardo da Vinci skutečně šilhal, nebo měl jen jedno oko výrazně dominantnější než to druhé, faktem a jistotou zůstává, že se dodnes nad jeho díly pozastavují i ti největší světoví odborníci.
- Leonardo da Vinci byl vlastním jménem Leonardo di ser Piero.
- Je autorem takových obrazů, jako je nejslavnější Mona Lisa, Poslední večeře, Dáma s hranostajem a nespočtu dalších.
- Kromě malířství se věnoval také dalším oborům, jako je sochařství nebo architektura. Byl ale také spisovatelem, vynálezcem, hudebníkem - zkrátka šlo o renesančního člověka v pravém slova smyslu a také učitele mnoha svých následovníků.
- K vynálezům, které našli odborníci v jeho pozůstalosti, se řadí například létací stroje, ale třeba také předchůdce tanku, ponorky nebo dnes docela obyčejné kalkulačky.
- Skica Leonarda da Vinciho, na níž je mužské tělo v jeho základních proporcích, byl vyslán dokonce do vesmíru, jako informace pro případné živé bytosti z jiných světů.
- Leonardo da Vinci byl od mládí vegetarián.
Zdroj: CNN, The Times, National Library of Medicine, JAMA Opthalmology, wikipedie
KAM DÁL: Lékaři denně porušují Hippokratovu přísahu bez postihu: Pacienti by měli být rádi, říkají chirurgové.
