Koruna má pohnutou historii. Nechybělo mnoho a s českou měnou mohlo být všechno jinak

Může nás koruna zachránit před krizí? Možná ano, možná ne, ale my ji zkrátka máme rádi
  |   zajímavost

Chtěli byste platit eurem, nebo je vám pořád ještě milejší naše ryze česká koruna? Zachrání nás koruna před krizí, neřízenou inflací, drahotou a chudobou? Názory na tenhle problém se liší, ale i mnozí z těch, kteří přijímají euro jako z mnoha důvodů výhodnější měnu, zároveň připomenou, že by se jim po koruně stýskalo. Jak je to možné a proč jsme vlastně k naší koruně tak přilnuli? 

Bylo to právě před 130 lety, 2. srpna roku 1892, když se v Rakousku-Uhersku rozhodli vyměnit do té doby používané zlaté za koruny. Tím to vlastně všechno začalo a právě z té doby pochází i jedna podivnost, která přežila až do dnešní doby. Víte, proč se vlastně desetikoruně říká “pětka”? Je to jednoduché a prosté jako spousta jiných zdánlivě nevysvětlitelných všedních záhad. Jeden zlatý měl v té době hodnotu dvou nových korun. Deset korun (tehdy ještě rakouských) tedy platilo stejně jako pět zlatých. Až tak je to jednoduché…  Už v té době měla koruna sto haléřů, jenže ty v té době ještě měly každý svoji hodnotu. Dnes už haléři v peněžence necinkáme, i když jich je do jedné koruny stále stejně. 

Žádné velké nadšení

Stejně těžko, jako bychom se dnes loučili s korunou, přijímali novou měnu lidé v době jejího zavedení. Ještě dlouhá léta raději stále počítali ceny na zlaté a na krejcary, jak byli dříve zvyklí. Až výslednou cenu pak mnohdy neochotně přepočítali na koruny. Přišla první světová válka a s jejím koncem také rozpad Rakouska-Uherska.
Z rakouské koruny se na našem území rázem stala koruna československá, která s námi v různých podobách mincí i bankovek vydržela až do rozpadu Československa, tedy lépe řečeno o pár týdnů déle, do tak zvané měnové odluky. Ta přišla 8. února roku 1993 a s ní nastal konec československé koruny a objevila se koruna česká a slovenská. Tu slovenskou už bychom ale mezi evropskými platidly nenašli, naši sousedé ji první den roku 2009 vyměnili za euro.

Koruna je naše, umíme si představit změnu? 

Češi si ale svoji korunu stále drží a mnozí jsou tak spokojeni - neumí si představit změnu. Koruna je přece naše. Však jsme si s ní také už něco prožili, včetně měnových reforem, které i vcelku bohaté lidi dokázaly doslova ožebračit. A vždycky jsme koruně jako národ odpustili… Dokonce i po osudném roce 1953, kdy se objevily i případy sebevražd lidí, kteří ze dne na den přišli třeba o peníze našetřené na koupi domu. Přesto máme naši korunu pořád tak nějak rádi. 

Šílené nápady našich předků

Tušili jste, že v roce 2020 kolovalo v republice 2,7 miliardy mincí a bankovek? Kolik to bylo dohromady peněz? Bezmála 710 miliard korun!

I když se nám zdá často koruna jako jediné možné platidlo, které chceme mít v peněžence nebo na účtu, s koncem monarchie, jak už to v takových případech bývá, tehdy přišla také snaha změnit docela všechno. Proč bychom si měli nechávat měnu, kterou jsme měli v době, kdy jsme úpěli pod Rakouskem? Teď jsme svobodní a samostatní, měli bychom tedy platit něčím jiným, něčím, co nám nebude připomínat minulost, bili na poplach nadšení novátoři.
A hned také přispěchali s několika zajímavými nápady. Kdyby došlo na jejich slova, mohli jsme dnes platit třeba sokoly, lvy, káňaty nebo - a to není vtip - řepami. A tak si asi můžeme říkat, jak dobře se naši předkové tehdy rozhodli. Dnes mohl být chleba třeba za dvaadvacet káňat nebo třeba za tři řepy, případně za osm lvů, kdo ví. A bylo by nám to vůbec po takové době divné? Asi ne a třeba bychom se dnes báli, aby nám někdo nevzal naše řepy, ke kterým máme doslova citové pouto. 

Kultovní bankovka a její tajemství

Zkusme se upřímně a hluboce zamyslet - kterou bankovku si vybavíme jako tu skutečně “kultovní”? Půjde samozřejmě také o ročník narození, ale ten, kdo chodil nakupovat už před rokem 1989, bude mít s největší pravděpodobností jasno. Také jste si představili zelenou stovku s hrdinným dělníkem a rolnicí? Asi bychom si na to mohli vsadit, třeba právě onu stovku. Jenomže tahle bankovka symbolizovala ještě něco dalšího, co jsme možná mnozí přehlédli, i když jsme ji měli v ruce celkem často.
Kromě zmíněného spojení průmyslu a zemědělství se na bankovce objevil také neuvěřitelný pokrok, tedy symbol vstupu do tak zvaného atomového věku. „A do toho atomového jádra a věku se dívají dva mladí lidé, plni životní síly, představitelé naší socialistické společnosti,“ popisoval novou stokorunu v roce 1962 tehdejší tisk. Ale ano, přesně tak - někdy je dobré vrátit se na chvíli do minulosti a přemýšlet, abychom se mohli lépe dívat na dnešek. Opravdu je tak špatný? 

Koruna na našem území tedy slaví 130. narozeniny. Jak jste na tom právě vy? Měnili byste za euro, nebo se domníváte, že je koruna přece jen lepší?​

Zdroj: wikipedie, ČNB

KAM DÁL: Vládo, sestup z piedestalu a začni sloužit občanům. Ekonom poslal Fialovi vzkaz, který si premiér za rámeček nedá.


Životní styl