Nemáte zahrádku? Nevadí, zkuste si vypěstovat zeleninu na balkoně

Zeleninu můžete vypěstovat i na balkoně
Zobrazit fotogalerii (4)
  |  

Nemusíme závidět sousedům jejich velkou zahradu. Pro pěstování čerstvé zeleniny nepotřebujeme rozlehlé záhony. Stačí nádoba, truhlík, ze kterého zelenina nejen chutná, ale také jej i zdobí. Ti, kteří mají velké zahrádkářské srdce, ale jen malé prostory k pěstování zeleniny, mohou využít třeba balkon. Při sklizni zažijí opojný pocit.

Vyzkoušejte, jak super je to pocit, když vyjdete z uzavřeného bytu rovnou na zahrádku a čerstvou zeleninou z vlastních zdrojů si obohatíte třeba svačinu nebo polévku. Nemějte ale přehnaná očekávání, protože zelenina při růstu prostor prostě potřebuje. Při plánování balkonové zeleninové zahrádky vycházejte z možností, které máte, a zaměřte se na druhy, které budou vašim podmínkám co nejlépe odpovídat.

Co zasejeme, zalijeme a pohnojíme, to sklidíme

Zatímco rostliny ve volné půdě mohou získávat živiny a vláhu i z hlubších vrstev zeminy, zelenina, kterou se rozhodnete pěstovat v omezených prostorách balkonu nebo terasy, tuhle možnost nemá. Dlažba terasy žádné živiny neposkytne, ať děláme, co děláme. Na paměti proto stále musíme mít, že zelenina, kterou chceme pěstovat, je zcela závislá na naší péči. Musíme jí tak poskytnout vhodný substrát, místo, zálivku, hnojení a ochranu proti chorobám a škůdcům.

Klíčová je častá zálivka a také odpovídající přihnojování. V nádobách totiž půda vysychá rychleji než na záhoně, v omezeném prostoru bez žížal a jiných organismů je potíž i s živinami.

Zaléváme odstátou vodou každý den, nejlepší je to ráno nebo večer. Pokud pravidelně odjíždíte na víkendy nebo na služební cesty, pořiďte si raději květináče se samozavlažováním, ušetříte si zklamání z uschlé úrody. Jednou za čtrnáct dní je třeba doplnit živiny, pro balkonovou zeleninu je nejvhodnější tekuté organické hnojivo.

Sazenice trvale plodících jahod vám na balkoně vydrží dvě až tři sezony za sebou. Obvykle se pěstují v samozavlažovacím truhlíku, kde vysazujeme tři  rostliny na asi 80 cm široký truhlík.

Jakou zeleninu můžeme pěstovat na balkoně?

V nádobách na balkónech lze s úspěchem pěstovat zakrslé, keříčkovité či převislé odrůdy rajčat, samozřejmě také ředkvičky, salát, kompaktní nízké papriky, ale v prostorné nádobě i cuketu, saláty nebo baby karotku s krátkým či kulatým kořenem. Daří se tu i hrášku nebo fazolím. A samozřejmě také bylinkám, kterými pokrmy nejen z čerstvé zeleniny dochutíte. Nedočkavci mohou vysadit špenát, protože ten mohou sklízet už za 40 dní, jen jej nedávejte na balkony s jižní orientací.

Ředkvičky jsou vhodné pro pěstitele začátečníky. Milují slunce a vlhkou, ale ne přemokřenou půdu. Do jejich pěstování se pusťte hned zjara, v letních měsících už nechutnají dobře. Ředkvičky vysévejte postupně, jen tak prodloužíte jejich sklizeň.

Pro pěstování rajčat zvolte nádobu alespoň 50 centimetrů hlubokou, ale na balkonech se osvědčují také velké plastové nebo jutové pytle. U rajčat platí, že čím víc mají slunce, tím lépe, takže jim dopřejte alespoň 6 hodin denně na přímém slunci. Pokud bojujete s místem, vyzkoušejte spíše nějakou zakrslou odrůdu. Nezapomeňte na oporu a průběžné odlamování nových výhonků.

Z bylinek se na balkonech nejvíce osvědčila bazalka, rozmarýn, libeček, tymián, majoránka, saturejka, balkonový kopr, petržel nebo lichořeřišnice.

 

Nádoba z pálené hlíny nebo plastu?

Při volbě nádoby, do které zeleninu sázíme, se nemusíme omezovat jen na květináče. Dobře poslouží samozřejmě i truhlíky, ale také dřevěné bedýnky, staré kastroly nebo velké pytle, ty jsou výborné pro pěstování rajčat nebo brambor. Důležité je, aby z nádob, ve kterých se rozhodnete zeleninu pěstovat, mohla otvory v jejich spodní části odtékat přebytečná voda. Minimální hloubka nádoby na pěstování zeleniny je 15 centimetrů. Tolik by mělo stačit v tomto ohledu nejméně náročným ředkvičkám nebo salátu.

Nádoby z pálené hlíny „dýchají“ a umožňují výměnu vzduchu mezi kořenovým systémem rostliny a okolím. Jsou ale těžší, náchylnější na poškození a rychleji stárnou. Plast je lehčí a lépe se udržuje. Musíme u něj ale více hlídat možné přemokření substrátu, také se substrát v něm rychleji zahřívá i chladne.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru