Houby už rostou: Co v lese nasbíráte právě v těchto dnech?

Smrže jsou výtečné jedlé houby, které můžeme najít už v březnu a dubnu
Zobrazit fotogalerii (9)
11.04.2017 - 15:00   |  

Je tu jaro a s ním i první houby. Jedlé, nejedlé i jedovaté. Když zaprší, můžeme vyrazit. Letošní dlouhá zima s dostatkem sněhu je zárukou, že bychom nějaké houby mohli najít. Dostatek vláhy je totiž hlavním předpokladem, že se v dubnu z lesa nebudeme vracet s prázdným košíkem. Jen vědět, jaké houby hledat a kde.

Už v březnu se objevily první plodnice smržovitých hub a podobně je tomu i teď, v dubnu. To už můžeme sbírat první chutné závojenky podtrnky.

Podtrnky vylepší chuť omáček a polévek
Tyto lupenaté houby s růžovým výtrusným prachem a bílou dužninou voní po čerstvé mouce. Klobouk mají zvoncovitý, bělavý až okrově našedlý. Jsou vhodné do polévek a omáček a hodí se i do jiných houbových specialit. V borovém nebo smrkovém lese byste je ale hledali marně. Rostou až do června při cestách pod křovinami, v sadech hlavně pod švestkami a v listnatých lesích obyčejně ve skupinách.

Na šiškomilnou penízovku smrkovou s nůžkami

Milovníky houbových pochoutek můžeme potěšit tím, že v dubnu roste velmi hojně penízovka smrková. Tato nevelká houbička má hnědavý klobouček a bělavé lupeny. Vyrůstá na smrkových šiškách většinou zahrabaných v zemi. Když máte štěstí, můžete ji sbírat po stovkách a v takovém případě se jako užitečný pomocník osvědčí nůžky, protože k jídlu se hodí pouze kloboučky, které lze pohodlně odstříhávat. To se poštěstí zejména v letech, kdy je v lese dostatek šišek v tom pravém stadiu rozkladu.

Když najdete několik set těchto houbiček, můžete si připravit z kloboučků těchto velmi chutných hub vynikající jarní bramboračku nebo dršťkovou polévku. Zkuste to a na penízovky začnete chodit pravidelně.

Na ucháče si dejte pozor!

Mezi první jarní jedovaté houby patří nesporně ucháč obecný. Klobouk má kaštanový nebo červenohnědý. Podobá se jádru vlašského ořechu. Třeň je dutý, na povrchu bílý, narůžovělý, později našedlý. Dužnina je bělavá, křehká, vůně málo příjemná. Ucháč roste v dubnu a v květnu hlavně v borových lesích na písčité nebo hlinité půdě, nejčastěji při cestách, v příkopech, na starých ohništích, ale také těsně u starých pařezů. Je prudce jedovatý, někdy způsobuje i smrtelné otravy!

Královna jarní kuchyně kačenka česká

To kačenka česká milovníky houbových pokrmů určitě potěší. Kačenka se vyskytuje v březnu a dubnu, nepříliš hojně, a to v listnatých hájích, lužních lesích, křovištích a zarostlých sadech, zejména pod olšemi, topoly, vrbami, jasany a růžovitými dřevinami, především pod třešněmi, hlohy a trnkami. Preferuje spíše zásadité podloží.

Klobouk kačenky je zvoncovitý, tenký a křehký, podélně jemně laločnatě žebernatý, posazený na třeň jako zvonek. Barva klobouku je žlutohnědá, světle hnědá i tmavě hnědá, někdy také s našedlým odstínem. Uvnitř bývá bělavá nebo žlutavá.

Kačenka roste obvykle ve skupinách, někdy velmi početných, a to obvykle v místech s vrstvami spadaného listí apod. Hnědý zvrásnělý klobouček je pro tuto houbičku typický. Je to velmi chutná smržovitá houba, která je označována za královnu jarní kuchyně.  Dá se zpracovat různými způsoby, můžeme například naplnit kloboučky masovou směsí, opečeme a je to neskutečná dobrota, případně je z nich vynikající smetanová omáčka.

Šťavnatka březnovka - lidově se jí pro její zbarvení říká uhelka, cikánka nebo také jiřina. Ještě nedávno měla jiné botanické jméno, šťavnatka jarní.

Šťavnatka březnovka

Někdy roste v březnu i dříve, hlavně však v dubnu, výjimečně ještě v květnu. Nejdříve vyrůstá ve smrčinách, později v borovinách nebo smíšených lesích v humusu pod listím. Někde je dosti hojná, ale vcelku je spíše vzácná. Klobouky nebo celé plodnice bývají pokroucené tím, jak se prodírají ze substrátu na světlo. Březnovka je jedlá, velmi chutná tržní houba. Houbaři ji velmi cení také proto, že na jaře bývá prvním vydatným úlovkem. Její plodnice jsou masité, a to jak klobouk, tak třeň. Je vhodná pro všechny úpravy, doporučuje se však pokrmy z ní více solit. Nedá se zaměnit se žádnou jedovatou houbou. Její pokřivené zprohýbané plodnice jsou často umazané od země a lesního substrátu, jimiž prorůstá na světlo.

Existují dobové recepty na její přípravu. V podobě ragú, houbové česnečky či připravená na kvasnicích byla tato houba bezesporu lahůdkou. Lépe je ovšem chránit ji, v roce 2006 byla šťavnatka březnovka zařazena do Červeného seznamu jako ohrožený druh.

Asi nejznámější ze smržů je smrž obecný. Doprovází ho robustnější smrž tlustonohý, ale také o poznání subtilnější a kačence více podobný smrž polovolný. V místech ovlivněných člověkem pak nechybí ani další rodinný příslušník, smrž pražský, který roste až do června.

Smrž - lahůdka s léčivými účinky

Smrže každý houbař nezná a nesbírá. Jsou ovšem považovány za skutečnou lahůdku a mají i léčivé účinky na imunitu a proti zánětům. Do pomyslné rodiny smržů patří několik základních druhů. Mezi ně počítáme nejčasnější smrž vysoký, který se někdy objevuje už ve druhé polovině března. Od dubna do května ho pak následují další příbuzní.

Smrže jsou zasyrova křehké a před kuchyňským zpracováním je doporučuji spařit. Zbaví se tím jednak nečistot, které ulpívají na jejich členitém klobouku, jednak tím jejich plodnice zcela zvláční a překrojením neztrácejí tvar pro oko. Větší plodnice můžeme rozkrojit, naplnit masem nebo jinými nádivkami a zapékat je. Smrže můžeme dusit i na másle. Vynikající je dršťková polévka ze smržů, velmi chutné jsou i pomazánky. Máme-li smržů nadbytek, můžeme je bez obav sušit. A s majonézou údajně předčí i humry.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru