Tak trochu jiní houbaři berou les útokem. Netouží po smaženici, chtějí létat

Pokud nerozeznáte rozdíl mezi růžovkou a lysohlávkou, raději si s sebou vezměte atlas
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Potřeba experimentovat s drogami se týká i "houbařů". Jenže málokdo z nich si uvědomuje, že populární houbičky doprovází tolik rizik, že by bylo mnohdy lepší se do lesa raději ani nevydávat. Proč je tolik otrav a jak je to s "létáním"? 

Tak trochu "jiní" houbaři teď ve velkém vyrážejí do lesa. V košících u nich však nenajdete žádného praváka, křemenáče nebo kozáka. Jejich cílem totiž není výborná smaženice na večeři, ale stavy změněného vědomí. 

Lidé, kteří z různých důvodů hledají psychotropní houby v našich lesích, často končí s otravou nebo s houbičkami, které žádné účinky nemají. Které houby se "zábavnými" účinky rostou za vaším domem?

Lysohlávky a kropenatec

Tyto dvě naše houby obsahují halucinogenní látky nazvané podle jedu prvně objeveného v mexických lysohlávkách psilocybinem. Jsou si dokonce dost podobné, rostou poměrně vzácně jen v několika málo exemplářích na jednom nalezišti. Otravy touto houbou jsou vždy spojené s experimentem.

Kropenatec „Red cap“ byl mezi studenty začátkem 70. let 20. století vyhledávanou psychotropní drogou.

Přestože se u různých typů může dávka halucinogenu lišit a houba může mít výrazné účinky, nevěřte mýtům. Není pravdou, že už 15 těchto malých houbiček by vás mohlo zabít. Větším problémem by byla spíše toxicita hub, která by vám při častějším užívání patrně zničila játra. 

Nejnebezpečnější je jejich záměna s jinými jedovatými druhy, podobných jich je totiž požehnaně. Zvláště nezkušení sběrači se mohou otrávit lehce. Jednou z rozšířených mystifikací je to, že v místě odření houby se lysohlávka zabarví na modro. To je sice pravda, jenže do stejné modré se zabaví i mnoho jiných, prudce jedovatých, ale i neškodných druhů.

Vážně budete létat?

Houbové jedy působí především na lidskou kůru mozkovou a rozdělujeme je na látky halucinogenní a mykoatropýiové.

Za sběr lysohlávek vás může policie pokutovat, a to až do výše 15 tisíc korun.

Neúčinkují okamžitě, ale trvá to asi dvacet minut až hodinu. Ostatně to je jeden z faktů, který stojí za mnoha otravami. Účinky trvají dvě hodiny, ale pak mají ještě dlouhý dojezd. Nejzásadnější otázkou je: Co se vám vlastně stane? Pravděpodobně zpozorujete rozšíření zornic, vysokou teplotu a husí kůži. Nejdřív se "těšte" na nevolnost, uvolnění svalů a možné zvracení.

Uživatelé popisují stavy "rozšířeného vědomí", velmi nebezpečné jsou pak pocity, že doslova můžete létat. Někteří jedinci si to totiž hned vyzkouší. Občas se objeví i barvité sny a halucinace, které mají zajímavou vizuální stránku. Uživatel si údajně bude všímat detailů a častěji vypozoruje vzorce. U lidí, kteří drogu vyzkoušejí nebo se stanou pravidelnými pojídači, hrozí, že je úplně přestane bavit běžný život, a to dokonce i přesto, že tato droga nezpůsobuje závislost. 

Zkušenost mykologa

"Těch psychotropních druhů je opravdu hodně, ale otravy z těchto houbiček jsou často způsobené úplně něčím jiným," myslí si mykolog Jiří Baier. "V prvé řadě jde o to, že tihle feťáci zkrátka sbírají cokoliv, co jenom zdálky připomíná lysohlávky nebo alespoň houby. Hrozí jim pak, že se nepříjemně spletou. Hlavním důvodem otrav těchto experimentátorů je to, že nevědí, že účinky přijdou až za nějaký čas, a tak se snaží si to čekání zpříjemnit dalšími drogami, které zapijí alkoholem." 

Kombinovat různé drogy, navíc s houbičkami, je přitom velmi špatný nápad a obrovský nápor především na játra. "Ze zkušeností však vím, že když nahlédnu do košíku těchto lidí, často mají mezi 15 houbami třeba jen 2 lysohlávky. Otrava pak logicky musí být z něčeho jiného, jenže pak se to svede na houby. Však uvidíme, jaké to bude letos," říká mykolog s tím, že hlavní sezona psychotropních hub je spíše až na podzim. To však neznamená, že spoustu "hledačů" nepotkáte na jaře nebo v létě.