Premiér hrdina: Alois Eliáš otrávil kolaborantské novináře, nacisté se s ním nemazali

Popov se dostal až k nacistickým špičkám
Zobrazit fotogalerii (2)
  |   osobnost

Hrdina, který v nejtěžších chvílích našeho národa neutekl, ale zůstal v jámě lvové. Jako premiér druhé protektorátní vlády žil doslova dva životy. Pod svícnem je největší tma. Alois Eliáš se stal součástí československého odboje. To mu však bylo také osudné.

Nelichotivé prvenství lze přiřadit ke jménu generála Aloise Eliáše. Jedná se totiž o prvního, ale zároveň posledního popraveného premiéra okupované země za druhé světové války. Bývalý legionář, který hrdinně bojoval v Rusku i ve Francii, se pustil do velmi riskantní mise. Z jedné z nejvyšších pozic v okupované zemi se rozhodl být ve spojení s exilovou vládou Edvarda Beneše. Nemusel. Pokud by se rozhodl odejít ze země a připojit se k Benešovi a spol., nikdo by mu nic nevyčítal. On si však vybral, že zůstane. Doplatil na to životem.

Být premiérem v tak těžké době znamenalo samo o sobě podstoupit obrovský osobní hazard, ale také riskovat ztrátu důvěry československého lidu. Eliáš však v sobě nezapřel vlastence a bojovníka. Důkazem budiž fakt, že neváhal otrávit i kolaborantského novináře. Jak to provedl?

Rozsáhlá zpravodajská síť

Alois Eliáš se stal členem rady vojenské organizace Obrana národa. Jako jeden z hlavních úkolů ve své odbojářské činnosti si předsevzal vybudovat důslednou zpravodajskou síť. To se mu také podařilo. Pro tento účel využil několik důstojníků zrušené československé armády. Když nacisté po pohřbu Jana Opletala uzavřeli vysoké školy, Alois Eliáš podal na svoji funkci demisi. Prezident Emil Hácha však jeho žádost nepřijal. Situace v protektorátu byla stále tíživější a Alois Eliáš musel stále odolávat tlaku českých fašistů a kolaborantů. Konkrétně se jednalo o novináře, kteří publikovali v Českém slově. Jejich ohnutá páteř a nadbíhání nacistům ohrožovalo velký počet odbojových bojovníků, které novináři neváhali prozrazovat. Alois Eliáš si s tímto problémem poradil po svém.

Otrávené pohoštění

Tato událost je jako vystřižená ze špionážního filmu. Kolaboranti žádají setkání s Aloisem Eliášem a ten se rozhodne novináře přijmout. Má však svůj tajný plán. Když byli muži přijati na audienci u premiéra, bylo jim nabídnuto občerstvení v podobě chlebíčků, které zakoupil sám Alois Eliáš v lahůdkářství u Lipperta.

Stačilo několik dní a profašistický novinář Karel Lažnovský podlehl břišnímu tyfu. Další tři muži ze sedmi hostů měli vážné zdravotní obtíže, které však přežili. Eliáš byl po smrti Lažnovského ihned podezřelý, ale výsledky expertní analýzy z Berlína jeho vinu neprokázaly. Němci ve jménu disciplíny sobě vlastní rozhodnutí respektovali.

Urolog vrahem?

Zajímavý historický nález však přinesli dva historici z Vojenského historického ústavu. Jaroslav Čvančara a Jan B. Uhlíř nalezli zápisky urologa, který často ošetřoval právě generála Eliáše. Ten zde podrobně popisuje, jak do chlebíčku pomocí injekční stříkačky aplikoval bacily tyfu, tuberkulózy a klobásového jedu.

Přestože se senzační nález může tvářit jako nepopiratelný fakt, je dodnes otázkou, jestli se jednalo o přímou iniciativu Aloise Eliáše. Případem se zabývalo několik odborníků, kteří zpochybňují, že by něco podobného bylo vůbec možné. Pravda tak zůstává nadále neodhalena. Představa, jak sám premiér otrávil nečestné kolaboranty, je však velmi přitažlivá a dodává už tak silné osobnosti a velkému vlastenci auru neohroženého bojovníka.

Popraven

Když nacistický režim přitvrdil nástupem nepopulárního Reinharda Heydricha, byl Alois Eliáš K .H. Frankem na základě několika důvodů zatčen a odsouzen k smrti za svoji odbojovou činnost.

Samotná poprava byla vykonána záhy po smrti Reinharda Heydricha, který se stal terčem vojenské operace Anthropoid. Byl tak jediným premiérem nacisty okupované země, jehož život skončil popravou. Dodnes je však nutné připomínat jeho hrdinské poslání, které vykonával v dobách nejtěžších v každodenním styku s největším nepřítelem.

Zdroje: iRozhlas, vlada.cz, pametnaroda.cz

KAM DÁL: Všichni na čínu: Luxusní hodování za tvrdého socialismu pro Gotta a další. Díky, Mao!