Krev na rukou Evropy: Nejhorším kolonizátorem byl belgický král, ale známe i další masové vrahy

Leopold byl zakladatelem a jediným vlastníkem Svobodného státu Kongo, soukromého projektu podniknutého jeho jménem jako personální unie s Belgií
Foto: Profimedia
Zobrazit fotogalerii (3)
Leopold byl zakladatelem a jediným vlastníkem Svobodného státu Kongo, soukromého projektu podniknutého jeho jménem jako personální unie s Belgií
zajímavost

Starý kontinent, jádro všech humanistických myšlenek, kolébka umění, vědy a lidského pokroku. Evropu si není radno pouze idealizovat. Důkazem je historie Afriky, kam mocné monarchie poslaly loďstva a podmanily si „divochy“, které využívaly na otrockou práci. V přirozeném vývoji tak Evropané způsobili nezhojitelnou jizvu. 

reklama

Pravděpodobně nejhorší kolonizátor má jméno Leopold II. Belgický. Monarcha si totiž z afrického Konga udělal lukrativní továrnu na peníze. Ovšem cena byla opravdu vysoká. K místním domorodým kmenům se na jeho rozkaz chovali jako k zvířatům. Tisíce a miliony mrtvých a zmrzačených jsou krutou připomínkou situace, kdy jde o peníze víc než o život. Belgie tak dlouho čerpala krvavé bohatství, ale nebyla sama. Šílený závod o Afriku může začít.

První vyhrává

O tom, že je Afrika bohatá a v obraně velmi křehká, se vědělo brzy. Hlavní porcování vlivu evropských mocností však začalo ve velkém probíhat až v průběhu 19. století. Technologie, doprava, zbraně a odvaha objevitelů dávala politikům a podnikatelům do ruky důkazy o tom, jak bohatý kontinent tu čeká takřka nedotčen. 

Nejhladovější a nejmocnější byli Britové, Francouzi a Portugalci. V menší míře pak Italové, Němci a zmínění Belgičané. Podle historických pramenů se ve většině případů jednalo o relativně lehký úkol. Malá skupina vojáků s malou materiální podporou si velmi rychle získala zásadní vliv na region, který připadl do ruky novým pánům. Často ve jménu Krista. Jedním z úkolů totiž bylo přivést domorodé obyvatele na „správnou“ víru.

V každém případě rozhodující bylo vyzbrojení. Afričtí domorodci zpočátku nemohli konkurovat technickému pokroku Evropy, ale postupem času se i jim dostávaly staré modely palných zbraní do ruky. Pro kolonizaci byl systém relativně jednoduchý. Evropský důstojník vedl africké vojáky, kteří často neměli na výběr. Následně se armády musely rozpínat po africkém prostoru a získávat vliv na co největším a nejbohatším území. Nejlépe se dařilo Francii, která rozšiřovala svůj vliv v oblasti Senegalu, a Britům, kteří zase vládli na Zlatém pobřeží a v deltě Nigeru. 

„Spravedlivý“ podíl

Když se k tomu připojila nechutná aktivita Leopolda II. Belgického, ostatní evropské mocnosti mohly jen přihlížet, jak jim cizí bohatství uniká mezi prsty. To se přirozeně nelíbilo německému kancléři Ottovi von Bismarckovi

Ten žehral na nespravedlivé rozdělení Afriky mezi Francii a Velkou Británii. Nejdříve vyhlášením protektorátů v zemích Afriky podněcoval nevraživost mezi všemi zúčastněnými, až nakonec donutil velké státy poslouchat na Berlínské konferenci v roce 1885, kde se v podstatě lidově řečeno porcoval medvěd, a to ten africký.

Závod pokračuje

Francie a Velká Británie se však nemohly nabažit a neustále se na území Afriky rozpínaly. Primárním cílem bylo samozřejmě získat zdejší suroviny, které se následně daly velmi bohatě zpeněžit. Byť vstup politické moci cizího státu často jednal nelítostně, byla to alespoň jedna z cest, jak opustit brutální trend na počátku kolonizace, kterou prováděly soukromé firmy. 

Ty často zaměstnávaly nově „vyškolené“ africké žoldáky, kteří dostali do ruky moc a sílu. Místní kmenové konflikty se tak v některých případech proměnily v šílené masakry. Soukromé firmy také často popravovaly obyvatele vesnic, kteří nechtěli spolupracovat, což tím nejhorším způsobem prováděl už zmíněný Leopold II. Belgický. 

Stejně tak se nelidské zacházení dostalo do oblastí, kde si moc získala Velká Británie a Francie. Místní obyvatelé byli nuceni, aby v těžkých podmínkách produkovali a zpracovávali materiály na export. Afrika se tak v průběhu několika let stala vydrancovanou, zmrzačenou zemí bez budoucnosti. To ostatně platí dodnes. Jak se moc v Africe rozvíjela dál?

Zdroje: Česká televize, History, Wikipedia, redakce

KAM DÁL: Nejhorší období historie: V roce 536 žili lidé celý rok ve tmě, po níž následovala epidemie.

reklama
#Evropa #smrt #historie #kolonizace #domorodci

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.