Byl Brežněv Ukrajinec, nebo Rus? Propaganda má jasno, pravda je ale pouze jedna

Nástrojem propagandy se stávají i jednoduché polemiky. Česko se právě zabývá tou, zda byl generální tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv Rus, a nebo Ukrajinec
  |   analýza

V souvislosti s událostmi 21. srpna 1968 v tehdejším Československu a současnou válkou na Ukrajině se objevují zajímavé konspirační teorie. Jednou z nich je pohled do životopisu Leonida Brežněva, kterému propagandisté rádi mění národnost z ruské na ukrajinskou. Komu se to v dnešní vyhrocené době hodí a proč?

​Byl Brežněv Ukrajinec, nebo Rus? Odpověď na tuto otázku byla kdykoli před 24. únorem 2022 zcela jasná. Nejvyšší představitel Sovětského svazu v době vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl Rus. „Byl to člověk, který se narodil na ukrajinském území ruským rodičům,“ říká pro Čtidoma.cz politolog Jan Charvát a vysvětluje, komu se dnes hodí, aby se právě dnes o jeho národnosti vedla polemika. „Buďto jsou to silně proruští lidé, kteří se v současné době války chytají naprosto všeho, co lze použít jako ryze proruský, resp. protiukrajinský motiv. A pak tu máme ty, kteří tím tvrzením vyjadřují nesouhlas s politikou současné vlády.“

Historické kontexty? Ani omylem

Kde se vůbec bere polemika nad tím, zda byl generální tajemník ÚV KSSS Rus nebo Ukrajinec, a proč na tom právě teď někomu sejde? Válka na Ukrajině trvá půl roku a ruská propaganda jede na plné obrátky. Srpnové výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 tak nepřímo nahrává překrucování historie a vymýšlení různých teorií, stejně jako třeba účast Ukrajinců v sovětské armádě v květnu 1945, kdy vojska USA a Sovětského svazu osvobodila české území. „Historicky lze třeba říci, že 27 českých pánů vlastně nebylo 27 českých pánů. Část z nich totiž nemluvila česky. Je to pravda, většina z nich nebyli pánové, ale měšťani a nemluvili česky. Ale to je z dnešního pohledu zcela jedno, nehraje to žádnou roli a ani v kontextu historických spojitostí to nemělo žádný vyšší smysl,“ říká pro Čtidoma.cz politolog Charvát.

Kde se vzala konspirační teorie, že byl Leonid Brežněv Ukrajinec?
Narodil se ve městě Kamjanske, tehdy úředně Kamenskoje u Dnipra na území dnešní Ukrajiny. Jeho dědeček Jakov, otec Ilja i matka Natalja se přestěhovali z vesnice Brežněvo, která leží v Kurské oblasti v Rusku. Jeho národnost byla ruská, ale omylem byla v některých dokumentech  uvedena jako ukrajinská. Že byl Rus, najdeme v jeho vlastní knize Vzpomínky: „A tak jsem podle národnosti Rus, původem jsem proletář, dědičný metalurg.“

Vzdor proti vládní politice? 

Proč tedy relativizujeme historická fakta a proč právě současný teror ruské armády na ukrajinském území vyvolává tolik debat, které vlastně stojí na úplně mylných základech? Hodí se to proruské propagandě. Hodí se to všem těm, kdo si nepřejí, aby Česko směřovalo víc na "Západ" než ke Kremlu. Debaty rozpoutávají ti, kdo nedokáží přijmout směřování zahraniční politiky současné vlády a cílí na tu část obyvatel, která je na stejné vlně. „Nejsem psycholog, ale podle sledování debat jak z veřejné politiky, tak i soukromého prostoru usuzuji, že základem fungování celého mechanismu je fakt, že nemáte rád současnou vládu. K tomu může být celá řada důvodů - Babiš ji nemá rád proto, že mu jednoduše překáží, jiní proto, že jim symbolizuje ten slabý "Západ". V této věci vůbec nejde o Brežněva, natož o jeho národnost. Nehledáte, jak je to doopravdy, jen dopředu víte, jak chcete, aby to dopadlo, a k tomu hledáte nějaké argumenty. Takže teď hledáte cokoli, co by ospravedlnilo útok Moskvy proti Ukrajině, nebo alespoň co zpochybní stávající pozitivní pohled na Ukrajinu a Ukrajince. A je zcela jedno, jak moc je ten argument hloupý nebo nepravdivý,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz politolog Jan Charvát, který je přesvědčen, že pro lidi kolem SPD a Trikolóry je to záležitost ideologická, pro lidi z ANO jde o politický pragmatismus.

Že byl Leonid Brežněv Rus, víme všichni, stejně jako víme, že sovětská armáda nebyla složena jen z Rusů. Přesto lze o těchto tématech vést debaty tak nekonečné, jak mohou být třeba ty o nesmrtelnosti chrousta. „A budou úplně zbytečné, neboť se bavíme o jiném kontextu, jiném čase a vykonstruovaná konspirační spojení nedávají absolutně žádný smysl,“ vidí současné diskuze a hádky o ohýbání historických faktů politolog. Přesto na ně naskakuje stále více lidí a nechávají se zviklat chabými, avšak chytře prezentovanými konstrukcemi, kterým by se ještě před rokem vysmáli.

Leonid Iljič Brežněv
* 19. prosince 1906 v Dniprodzeržynsk (Ukrajina)
† 10. listopadu 1982
Od roku 1960 byl ve funkci předsedy Nejvyššího Sovětu, o 6 let později se stal gen. tajemníkem ÚV KSSS.
Je mu přičítána zodpovědnost za invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.

Propaganda vs. frustrace 

Jde v této hybridní válce dezinformací o něco většího, možná takového, čemu ještě ne zcela rozumíme? Politolog Jan Charvát k tomu má vlastní filozofickou teorii: „I přesto, že nad tím, proč politicky aktivní lidé šíří tyto věci, přemýšlím poměrně často, prozatím jsem nedošel k jednoznačné odpovědi. Přijde mi, že vidíme proces, který má nějaké kořeny a vysvětlení, na které přijdeme až časem. Podobných situací je celá řada, je jich více, než si všimne jen veřejnost, a jsou vzájemně provázaná. Souvisejí s nějakou formou zklamání z vývoje moderní společnosti, kterou určitá část lidí má a je ochotna v reakci na pocit zahořklosti, frustrace a vzteku začít říkat věci, které by ještě před pár lety nedávaly smysl ani jim samotným.“

Zdroj: cs.wikipedia.org

KAM DÁL: A co jít třeba do důchodu? Prezidentův člověk ničí úřad ombudsmana, a poslanci jen vzdychají.


Hobby