Pirátka Skopalíková: V pěstování řepky jsme premianti. Všeho moc škodí, preferuji pestrou krajinu

Přes Pirátský guláš pro potřebné a akci Ukliďme Česko se dostala k osobnímu zapojení ve straně
Zobrazit fotogalerii (2)
 

Sucho nebo naopak záplavy, krajina řepkou zbarvená do žluta, mizející hmyz i stále složitější podmínky k životu zejména na venkově. Taková je realita v České republice a ráz krajiny se dlouhodobě nedaří změnit. Povede se to v rámci Středočeského kraje nové pirátské radní pro životní prostředí a zemědělství Janě Skopalíkové? Co pro to chce udělat?

Paní Skopalíková, když jedu po Středočeském kraji, občas mě bolí oči z toho, jak je všude žluto. Jak vy coby radní pro životní prostředí a zemědělství se díváte na její pěstování?
Není to problém jen středních Čech, ale celé České republiky – co se týká pěstování řepky, patříme k premiantům. A jak se říká: všeho moc škodí, já preferuji pestrou krajinu s menšími poli oddělenými remízky apod. namísto velkých lánů, jak to vidíme nyní.

Je možné řepku nějakým způsobem omezit v době, kdy na jejím pěstování zřejmě je zájem nejvyšších představitelů státu?
V tomto bude potřeba změna legislativy. Piráti ve Sněmovně bojují za zrušení povinného přimíchávaní biopaliv. Z hlediska kraje můžeme například podporovat zařazování většího množství lokálních produktů a biosurovin do jídelen krajem vlastněných institucí, a tím i diverzifikaci pěstovaných plodin.

Pokud jde o zemědělství obecně, poslední roky hodně diskutovaným tématem je zadržování vody v krajině. Vy máte toto téma jako jednu ze svých priorit. Jak toho chcete docílit?
Středočeský kraj dlouhodobě podporoval různé oblasti formou středočeských fondů. V životním prostředí to byly dva – Infrastrukturní fond, ze kterého se financovala vodohospodářská infrastruktura, a Fond životního prostředí a zemědělství, který dotoval i opatření za zadržování vody. Vzhledem k očekávanému propadu příjmů však byla v návrhu rozpočtu na rok 2021 alokace zdrojů do fondů obecně omezena, ale v závislosti na budoucí finální podobě daňového balíčku doufám, že se nám podaří fondy opět navýšit. Také by měla pokračovat pracovní skupina zabývající se suchem nebo bychom rádi podporovali obce, občany i zemědělce metodicky – formou poradenství a seminářů.

Jana Skopalíková
- 3. místopředsedkyně krajského sdružení Středočeský kraj
- angažuje se v Krajském mediálním odboru a Krajském expertním týmu životní prostředí a zemědělství
- členkou Pirátů je od poloviny roku 2018
- v roce 2020 byla zvolena do středočeského zastupitelstva a stala se radní pro životní prostředí a zemědělství

Přírodním živlům ale asi neporučíte. Stále delší období sucha je evidentní stejně jako například úbytek hmyzu, který zemědělci také potřebují...
Žili jsme v době vodního blahobytu, ale ten – zdá se, skončil. Na naše území bohužel voda pouze naprší, nepřitéká k nám žádná velká řeka. Proto je potřeba se zaměřit právě na zadržování vody v krajině. Co se týká hmyzu, tomu pomohou například květinové pásy nebo ponechání neposečených ploch na loukách, aby měl dostatek potravy.

Faktem také je, že se každým rokem mizí další a další zemědělská půda, tlak investorů, ale i překupníků je ve většině případů silnější než ochrana půdy. Má tento problém nějaké řešení?
Gesci regionálního rozvoje a územního plánování má na starosti pirátský náměstek hejtmanky Jiří Snížek, který se na tuto problematiku bude také zaměřovat. Naším cílem je, aby se přestavovaly k novým účelům například brownfieldy namísto dalšího záboru zemědělské půdy.

Mezi zemědělci dělají zlou krev dotace, resp. jejich přerozdělování. Nedostane se na malé a když už, tak pouze „drobky“. Navíc v některých případech jdou dotace i do společností, které poškozují půdu. Jak se na dotace pro zemědělství díváte?
Dotace by měly pobírat především malé podniky/zemědělci. V této věci dlouhodobě prosazujeme zastropování plošných dotací a podporu produkce organických hnojiv a k přírodě šetrnému hospodaření.

Co pitná voda? Ve 21. století je stále někde ještě nedostupná, jinde už nedostupná. Existuje ale vůbec nějaké řešení, jak zajistit, aby jí lidé měli dostatek, nejen pokud jde o vodu pitnou, ale i užitkovou?
Kromě budování vodohospodářské infrastruktury, na kterou kraj také finančně přispívá, je řešením právě zadržování vody v místě, kde naprší. Rozhodně tento problém nevyřeší stavba nových přehrad, jak plánuje vláda, ale je potřeba zachycovat vodu v krajině, a tím i ve studnách, například zvýšit množství biomasy v půdě, prokládat pole remízky a travními pásy, chránit současné mokřady a místa s přirozeným podmáčením místo snahy je zastavět…

Středočeskou krajinu často hyzdí obrovské betonové sklady, nadměrná doprava i do malých obcí právě kvůli logistice. Je i toto téma, kterým byste se chtěla zabývat, a pokud ano, co s tím dělat? Je vůbec vůle od nadnárodních společností něco s tím dělat?
Dopravu a logistiku bych nechala jiným – v tomto tématu erudovanějším, i když se to životního prostředí také dotýká. Například máme skvělého pirátského experta na dopravu Jana Ličku, který je také středočeským zastupitelem.

Už jste se stihla seznámit s agendou životního prostředí a zemědělství, tušíte, co vás čeká a jakou práci zanechali vaši předchůdci? Je na co navazovat?
Agenda životního prostředí a zemědělství je rozsáhlá – od vyjadřování se za samosprávu v řízeních EIA, přes odpadové hospodářství a vodohospodářství až po programy ekologické výchovy. Také do gesce kraje spadá správa a vyhlašování maloplošných zvláště chráněných území – přírodních památek a přírodních rezervací. Od ustavujícího zastupitelstva a našeho nástupu do funkce uběhly pouhé 3 týdny, a proto bych řekla, že se s agendou stále ještě částečně seznamuji.

Říkáte, že vaším cílem ve funkci je pestrá a živá krajina včetně zachovaných přírodních krás. Je to úžasná myšlenka, jak ji ale chcete v dnešní někdy až příliš moderní době realizovat?
Ráda bych se ve své funkci mimo jiné zaměřila i na to, aby přírodní krásy, které tu už máme, nebyly poškozovány nebo úplně ničeny. Z poslední doby můžu jmenovat třeba kauzu mokřadu Žabák u Lysé nad Labem, kde kraj chtěl původně postavit výcvikový areál Svět záchranářů, avšak po vlně nevole místních občanů, některých zastupitelů i odborníků nakonec ze svého záměru ustoupil. Dále se ke mně dostala například kauza odvodňování a kácení stromů ve VKP Hrušovské sady v Brandýse n. L./Staré Boleslavi nebo snaha vybudovat deponii na biologicky cenném území vrchu Kavčín u Benešova.

KAM DÁL? Čtěte rozhovory s novými členy vedení Středočeského kraje:
Hejtmanka Pecková: Převrat ve veřejných financích je totální. Budeme utahovat opasky, kde se dá.
Středočeský radní Snížek: Vylidňování venkova je problém. Ale netroufám si lidem říkat, kde mají žít.
Středočeský radní Pavlík: Ve všech nemocnicích kraje dokážeme zajistit léčbu pro covid pozitivní pacienty.
Věslav Michalik: Kostlivců po minulém vedení kraje se nebojím. Ukážeme je lidem a pohřbíme.
Středočeský radní Hrabánek: Testování v domovech seniorů mělo začít dříve, pro klienty je to nápor na psychiku.
Středočeský radní Vácha: Rodiče dětí po škole často žádají to, co měli oni. Svět je ale jinde.
Libor Lesák: Budu tlačit na obchvat Kralup. Pomůže celému regionu a odlehčí i Praze.
Martin Kupka: Stát peníze na opravy krajských silnic má, ale není schopen je spravedlivě rozdělovat.
Petr Borecký: Středočeskou dopravu čekají velké změny. Některé ale budou bolet.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru