Extrémní národovectví je nová hrozba, máme se bát? Krajní pravice zvedá hlavu

Kdyby se parlamentní volby na Slovensku konaly koncem července, zvítězila by strana SMER – sociálna demokracia expremiéra Roberta Fica se ziskem 20,3 procenta hlasů
Foto: Wikimedia Commons/CC BY 2.0
Zobrazit fotogalerii (3)
Kdyby se parlamentní volby na Slovensku konaly koncem července, zvítězila by strana SMER – sociálna demokracia expremiéra Roberta Fica se ziskem 20,3 procenta hlasů
glosa

/GLOSA/ Válka na Ukrajině, napětí ve světě a ekonomické problémy začínají vynášet do popředí ultrapravicové či krajně pravicové síly. Vidíme to například na příkladu Itálie, Švédska, Německa, částečně Slovenska a dalších zemí. Všechny tyto síly pak mají jedno společné – nastolení vlády pevné ruky a zavedení pořádku, který byl vážně narušen stávajícím politickým establishmentem.

reklama

Neradostný je v současné době pohled na Evropu. Krize pramenící z nyní již chronického válečného konfliktu na Ukrajině vydatně napomáhá stranám, jež se řadí na krajní pravici politického spektra. Ta hlásá extrémní národoveckou ideologii zabalenou do líbivého pláštíku ryzího vlastenectví.

Krajní pravice v Evropě sílí

Skutečnost, že se krajně pravicovým formacím nyní obzvlášť daří, není žádná náhoda. Přesvědčují nás o tom samotné volby či jen letmý pohled na předvolební průzkumy. V Itálii zvítězila minulý rok s přehledem strana Bratři Itálie v čele s nynější premiérkou Giorgiou Meloniovou. Tato strana se prezentuje jako národně konzervativní a populistický politický subjekt. Mezi nacionalistické, euroskeptické a krajně pravicové formace je třeba zařadit také Ligu Severu Mattea Salviniho. Ve volbách v roce 2018 získala Liga severu bezprecedentní výsledek 17,4 % hlasů, který v následujících volbách sice neobhájila, i tak si připsala solidní výsledek necelých 9 % hlasů.

Ve Švédsku také mohla slavit krajní pravice. Tamní volby, které se uskutečnily v roce 2022, znamenaly velký nástup nacionalistické a protiimigrační strany Švédští demokraté, která získala 20,5 % hlasů. V praxi se může spolehnout předseda Umírněné strany Ulf Kristersson při podpoře své vlády právě na krajní pravici. S růstem nacionalistických a krajně pravicových nálad v důsledku krize možná nepřekvapí strmý růst ultrapravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Průzkumy jí přisuzují zhruba 20% podporu voličů, což je nejvíc v její historii. Co možná překvapilo, je skutečnost, že v červencovém průzkumu obsadila AfD druhé místo s 22 %, což je jen o 4 % méně, než kolik získala strana CDU.

Krajně pravicové nálady se zvedají i na sousedním Slovensku, ať už je ztělesňují Kotlebovci, či hnutí Republika. Je zajímavé, že Robert Fico, jehož SMER – sociálna demokracia je strana levicová, převzal od krajní pravice národovecký slovník. Předseda této strany, jež průběžně vede volební průzkumy, nevyloučil možnou povolební spolupráci ani s krajně pravicovým hnutím Republika, které cílí zejména na sociálně frustrované a nespokojené vrstvy.

Nebezpečí pro demokracii

Krajní pravice má společné znaky, z nichž jsou nejvýznamnější populismus, euroskeptismus, extrémní národovectví, konzervatismus. Pokud by i nadále krajně pravicové subjekty sílily, což nelze vyloučit, znamenalo by to bezesporu riziko pro evropskou integraci a spolupráci jako takovou.

Krajní pravice se nikterak netají tím, že chce vystoupit z evropských struktur i NATO a nastolit národní suverenitu, což je ve skutečnosti blahovolná neutralita, která objektivně nahrává ruským geopolitickým zájmům, o tom netřeba ani na moment pochybovat. Pojem národní suverenity sice velmi dobře zní, ale pro malé státy, jako je například ČR, je samozřejmě nerealizovatelný, protože malé země nemohou být nikdy úplně suverénní.

Zůstává otázkou, zda vzestup krajní pravice je fenoménem pouze přechodným, nebo jej bude i nadále živit válka a krize a z toho pramenící negativní důsledky. Zatím to vypadá na druhou možnost, nicméně může být i hůř. Z historie víme, že krajní pravice žije z trvalé frustrace širokých vrstev lidí, kteří za svůj osud obviňují systém, v tomto případě demokratický. Začínají současně volat po takové vládě, která by přinášela rychlé a rázné recepty na všechny společenské problémy. Méně by jim však už vadilo, kdyby se z demokratického systému stal autoritářský režim, nebo dokonce diktatura. A to by nás mělo varovat.

KAM DÁL: Fašismus vznikl přesně ze stejného podhoubí, z jakého těží Babiš. Čeká nás pochod jeho příznivců na Prahu?

reklama
#Evropa #Švédsko #Itálie #politika #integrace #slovensko #nacionalismus

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.