Architektura Prahy pod vlivem Habsburků. Za krásné město vděčíme odvržené monarchii

Budovy, které obklopují katedrálu a k tomu nejvyšší jižní věž. To všechno díky Habsburkům
Zobrazit fotogalerii (3)
29.10.2020 - 11:00  

Toulky centrem hlavního města jsou kouzelné hlavně díky krásným stopám architektury, která okouzluje na každém kroku. Až nespravedlivě však hledíme do minulosti, když soudíme vliv habsburské vlády nad českým národem. Právě architektonické skvosty  jsou totiž jedním z hlavních prvků, které v Praze Habsburkové zanechali. O jaké stavby jde? 

 

Je to velký paradox současné doby a jejího vztahu k minulosti. Připomínka vzniku samostatného Československa má bezesporu svůj významný důvod, ovšem bylo by nespravedlivé vidět období monarchie pouze v černých barvách. Stačí se projít po hlavním městě, aby člověk viděl, jak silný vliv měla tehdejší moc na podobu místa, kde žijeme. 

Památky, pamětihodnosti a tím také zázemí pro kulturu i českého národa roste ze základů toho, co zde po sobě zanechalo několik generací vlády, na kterou z vlasteneckého hlediska nevzpomínáme pozitivně. Jaké stavby dokazují, že by bylo v Praze bez Habsburků smutněji? 

“Národní” divadlo

Vlastenecký výklad dějin má tendenci nebýt zrovna odrazem reality. Některá fakta se záměrně přehlížejí, zveličují či vykládají tak, jak si nezaslouží. Asi největším příkladem mýtu, který se stal skoro až lidovou pověstí, jsou okolnosti stavby Národního divadla. Zlatá kaplička, která dominuje na nábřeží Vltavy, se stala předmětem až dojemného příběhu Čechů, kteří se po haléřích skládají na stavbu svého českého kulturního stánku. 

Byť na tom je určitá část pravdy a velkou finanční měrou přispěli na výstavbu i významní čeští vlastenci, pravda je taková, že podstatnou část peněz přispěla i tehdy vládnoucí šlechta. Takový František Josef I. při první realizaci daroval na projekt architekta Josefa Zítka 5 000 zlatých a v roce 1880 předal do rukou Ladislava Riegra další dar v hodnotě 1 000 zlatých. 

Když divadlo zachvátil požár a bylo nutné ho postavit v podstatě celé znovu, na českém kulturním divadelním stánku znovu nešetřil. Se svou ženou daroval úctyhodných 20 000 zlatých. Korunní princ Rudolf se svou chotí Štěpánkou dalších 5 000 zlatých a stejně tak císařův bratr Ludvík Viktor 1 000 zlatých. 

Divadlo pro Němce

Dnes poněkud zapomenutou stavbou, která byla zaplacena výhradně z peněz Františka Josefa I., je budova Státní opery. Tehdy však budova vznikla jako čistě německé divadlo, aby byla ve městě zachována rovnováha v souvislosti s novým Národním divadlem. Krásná stavba je v současnosti poněkud neviditelná, protože její přístup je odstřižen frekventovanou magistrálou. 

Stopy architektury, která by bezesporu bez Habsburků nevznikla, je viditelná hlavně na Malé Straně. Řeč je hned o několika budovách na Pražském hradě, za kterými stojí Rudolf II. či Marie Terezie. Jejich vliv je totiž ten nejviditelnější. Pohled na panorama Pražského hradu by byl zcela jiný bez jejich zásahu. Ať už se jedná o klasicistní budovy, které obléhají katedrálu svatého Víta, nebo samotná věž, která je třetí nejvyšší chrámovou věží v České republice. 

Významných památek, které vytváří genius loci na Malé Straně a zároveň jsou postaveny za peníze Habsburských monarchů, je mnoho. Třeba takový Valdštejnský palác s unikátní zahradou patří mezi nejhezčí místa v Praze. 

Centrum města však není jedinou lokalitou, kde bychom našli budovy, jejichž podpis nese jméno nějakého Habsburka. Třeba renesanční letohrádek Hvězda vznikl z iniciativy mladšího syna, rakouského arcivévody Ferdinanda Tyrolského, který sám položil základní kámen. 

Praha, potažmo několik dalších českých měst, by bez peněz Habsburků vypadala úplně jinak. Mnohdy právě jejich iniciativa stála za zrodem unikátního kouzla naší kultury, kterou dnes tak opěvujeme a jsme na ni pyšní. 

KAM DÁL: Symbol české státnosti, který stále není dokončen. Katedrále svatého Víta stále něco podstatného chybí.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru