Chobotnice jsou nejen inteligentní, ale nejspíše také cítí emoce

Chobotnice mají schopnost orientovat se ve svém okolí
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Chobotnice nám jsou nejspíš mnohem podobnější, než jsme se domnívali. Jsou velmi inteligentní a schopné řešit problémy, navíc mají s největší pravděpodobností pocity – stejně jako my.

Tito zajímaví tvorové prokázali svou inteligenci v nespočtu situací. Jednou z nich je i útěk Inkyho, chobotnice z akvária na Novém Zélandu.

Jednou v noci poté, co odešli zákazníci, Inky unikl ze svého akvária až do Tichého oceánu. Zjistil totiž, že pracovníci akvária nesprávně upevnili poklop na jeho skleněné rezidenci, a bylo rozhodnuto.

Inky, který sdílel akvárium s další chobotnicí Blotchim, se pod rouškou noci vydal na útěk. Nadzvedl víko akvária a plazil se po zemi zhruba 4 metry, až narazil na odtok, který ústil přímo do Tichého oceánu. Inkiho už poté nikdy nikdo neviděl.

Tento příklad řešení problému není u chobotnic nijak ojedinělý. Jsou to velmi inteligentní tvorové, kteří mají schopnost orientovat se ve svém okolí a učit se novým věcem. A velmi pravděpodobně také mají pocity.

Chobotnice jsou přirozeně zvídavé, takže je velmi těžké uvěřit tomu, že by nic neprožívaly. Právě tato úvaha inspirovala hned několik vědců, aby začali zkoumat, jestli jsou chobotnice schopny vnímat pocity.

To ale není lehký úkol. Jak vůbec u zvířete, které je od nás tak odlišné, zjistit, jestli cítí?

Každé chapadlo má vlastní mozek

Chobotnice se od nás liší nejen vzhledem, ale i typem nervové soustavy, mechanikou pohybu a tím, jak získávají informace.

Každé chapadlo chobotnice má svůj vlastní mozek, který ho částečně řídí. Chapadlo je tedy na samotné chobotnici do jisté míry nezávislé. Chobotnice navíc chapadly ochutnávají vše, na co sáhnou, a v kombinaci s pohybem tedy sbírají zcela jinou sadu informací o svém okolí než lidé. Jejich pohyb souvisí se svalovými kontrakcemi a odporem vody. Vcítit se do chobotnice je tedy opravdu těžké, nejspíš dokonce nemožné.

Existují ale určitá kritéria, podle kterých lze vyhodnotit, zda daný tvor cítí, nebo necítí:

Je potřeba položit si otázky:

  • Má, či nemá daný tvor nociceptory? Jde o receptory, které nás varují např. před vysokými teplotami, které by mohly zapříčinit popálení, a před dalšími škodlivými podněty.
  • Má daný tvor část mozku, která integruje smyslové informace?
  • Je tato oblast spojena s nociceptory?
  • Ovlivňují lokální anestetika nebo analgetika reakce daného tvora?
  • Je daný tvor schopen riskovat s vidinou odměny?
  • Vykazuje tvor sebeochranné chování po zranění nebo v nebezpečí?
  • Má schopnost asociativního učení, které přesahuje senzibilizaci a habituaci?
  • Projevuje chování naznačující, že oceňuje podání lokálních anestetik nebo analgetik při zranění?

Pokud některé zvíře splňuje 7 a více výše uvedených kritérií, existují „velmi silné“ důkazy, že jde o tvora, který je schopen vnímat. Chobotnice splňují všechna kritéria, kromě jednoho.

Zdroj: BBC, Science Alert

KAM DÁL: Bassův průliv: Místo, kde mizí lodě i letadla ovládají nadpřirozené síly.

Klíčová slova: