Stalo se to 29. listopadu v roce 1970 v údolí Isdalen nedaleko norského Bergenu, téměř třísettisícového přímořského centra Vestlandetského regionu. Co se mohlo v těch místech odehrát několik hodin, možná i dnů před jejich příchodem? To se samozřejmě kriminalisté okamžitě pokoušeli objasnit. Nikoho patrně nenapadlo, že ani po více než padesáti letech nebudou o mnoho dále než v první den po ohlášení nálezu ostatků.
Kufry mrtvé ženy přinesly další otazníky
Vše se zdálo jako pečlivě připravená scéna. Žena ležela uprostřed pečlivě naaranžovaných předmětů, ale cokoliv, co by ji mohlo pomoci identifikovat, bylo z místa odstraněno. Její oblečení nemělo žádné cedulky, dokonce byly důsledně setřeny nebo seškrábány nápisy, které bývaly vytištěné na lahvích a dalších předmětech, které měla nebohá žena poblíž sebe. Nebylo tam nic, co by pomohlo zjistit jméno ženy, a umožnilo tak alespoň informovat její rodinu o neblahém osudu, který ji potkal.
Cizí jména, falešné pasy a kufr plný paruk
Zavazadla, která se mohla stát vodítkem k vyřešení případu, přinesla jen další otázky a záhady. Byla plná osobních věcí, oblečení, ale také paruk a dalších „maskovacích“ předmětů, jako jsou různé typy brýlí a tak podobně. Ani tady ale nenašli nic, co by napovědělo, odkud a proč žena do Bergenu přijela. Trochu světla do případu později přece jen vnesl místní číšník, jenž si vzpomněl, že ženu, která odpovídala přibližnému popisu mrtvé, obsluhoval. Jak se brzy ukázalo, celkem mladá, dobře vypadající, upravená a draze oblékaná dáma bydlela v poslední době hned v několika hotelech v okolí a neměl by tedy být velký problém vyhledat v knize hostů její jméno. Jenomže to by se nesměla téměř pokaždé zapsat pod jinou identitou, z nichž ani jedna nebyla skutečná. A tak byli vyšetřovatelé zase na samém začátku, i když toho o pohybu záhadné nešťastnice, které tou dobou již podle místa nálezu „pracovně“ říkali Isdal, věděli poměrně hodně.
Byla to špionka?
Ve vyšetřování příliš nepomohla ani pitva. Oběť neměla žádná výrazná znamení a byla pravděpodobně celkem zdravá. Jediné, co se dalo označit za zvláštní, byl – na její věk – neobvykle zkažený chrup, navíc spravovaný takovými postupy, jaké se v Norsku nepoužívaly. To tedy spolu s falešnými pasy, které předkládala v hotelech, napovídalo, že šlo o ženu, která si pro smrt do Norska přijela odjinud. Zda dobrovolně, nebo z donucení, to zůstává další záhadou. Protože ale šlo o rok 1970, kdy světu vládla studená válka a ani Norsko nebylo ušetřeno občasných návštěv vyzvědačů, směřovaly některé vyšetřovací linky také tímto směrem. Opět bezvýsledně.
Další zjištění, ale žádná odhalení
Díky uloženým vzorkům tkáně z nalezeného těla mohli odborníci po letech, kdy již byly běžné rozbory DNA, zjistit, že šlo o ženu kolem čtyřiceti let, která se narodila pravděpodobně na jihoamerickém kontinentu, další možností byla jižní Evropa. Další rozbory naznačily, že se patrně věnovala zubařské praxi a odtud také mohly pocházet neobvyklé postupy při opravách jejího chrupu. Také bylo již dříve zjištěno, že před smrtí spolykala desítky prášků na spaní, které ale ještě v okamžiku jejího posledního výdechu nemohly naplno zabírat. Bolest, kterou jí způsoboval oheň, tedy patrně velmi silně vnímala. O tom svědčí i skutečnost, že se v jejích plicích našel kouř.
Záhadní muži nebyli objeveni
Pod tělem byly zbytky benzínu, což jasně dokazovalo úmysl zabíjet. Podle svědků, kteří se v průběhu vyšetřování přihlásili, byla v době kolem předpokládaného času smrti viděna nedaleko žena odpovídající přibližnému popisu mrtvé, za níž šli dva muži, kteří oblečením rozhodně nepřipomínali běžné turisty. Byli to její vrazi či „jen“ dohlíželi na spáchání sebevraždy? Nebo šlo pouze o náhodně špatně oblečené výletníky?
Pomohou záhadu vyřešit dobrovolníci?
Zdá se, že indicií měla a má norská policie víc než dost, ale nic z toho nepomohlo záhadu rozluštit. A ta tak může i nyní lákat nespočty zvědavců a milovníků tajemných případů. Co se tehdy v údolí nedaleko Bergenu vlastně stalo? Kdo byla ona tajemná žena a jaké byly její poslední chvíle na světě? Může za její smrt někdo jiný, nebo si takto krutý konec vybrala dobrovolně? A proč vlastně?
Zdroj: discoveryuk, BBC, wikipedia
KAM DÁL: Děsivá proroctví léčitele a jasnovidce Edgara Cayce: Zkáza, utrpení i druhá světová válka.
