Za raketoplán Buran utratili Sověti miliardy: Letěl jen jednou, pak na něj spadla střecha hangáru

Buran se předvedl na letecké přehlídce v Paříži, dopravil ho tam slavný An 225 Mrjia, který Rusové před několika měsíci zničili
  |   zajímavost

Měl být největší chloubou sovětského vesmírného programu a přímý soupeř amerických raketoplánů. Buran byl jediný představitel sovětských raketoplánů, který ale na rozdíl od amerických strojů letěl do vesmíru jen jednou.

Sověti s obavami hleděli na americký program vývoje a stavby raketoplánů jako zcela nového druhu vesmírné lodě. Samozřejmě nechtěli zůstat pozadu a pustili se do vývoje vlastního stroje. Vývojem byla pověřena kancelář NPO Energija. Konstruktéři vyvinuli vesmírnou loď, která byla na první pohled americkým raketoplánům velmi podobná.

Několik rozdílů se ale našlo. Zatímco americké lodě měly vlastní hlavní motory, Buran, jak Sověti raketoplán pojmenovali, měl jen dva manévrovací pomocné motory. Americké raketoplány vynášely na oběžnou dráhu mohutné motory na tuhé palivo, Sověti zvolili palivo kapalné. Buran byl mírně lepší v množství nákladu, který mohl pojmout, jeho nákladový prostor byl totiž větší.

Dvakrát kolem koule a dost

Buran začali chystat na první let v říjnu roku 1988. Celý projekt byl nesmírně drahý a spolykal ohromné finanční prostředky. Zájmem politbyra bylo, aby start proběhl napoprvé a aby k němu došlo co nejdříve. Opět se projevily chronické nedostatky sovětského vesmírného programu. Do všeho mluvili politici, spěchalo se, takže první start se po mnoha peripetiích nakonec nepovedl a musel být odložen. Nutno dodat, že nešlo samozřejmě o pilotovaný let, ale o let plně automatický.

Ke druhému pokusu došlo až 15. listopadu. Nosná raketa vynesla Buran na oběžnou dráhu, dvakrát oblétl zeměkouli a vrátil se klouzavým letem zpět na Zemi. Tím se završilo 12 let vývoje a práce tisíců lidí. Znovu už se totiž Buran do vesmíru nepodíval.

Místo dalších letů totiž zamířil do hangáru. Sovětský svaz se rozpadl a to poslední, na co chtěla chřadnoucí ekonomika vydávat peníze, byl nákladný provoz stále pořádně nevyzkoušeného raketoplánu. Na celý projekt se ve víru politických změn zapomnělo, Boris Jelcin nakonec celý program v roce 1993 ukončil.

Neslavný konec pod troskami střechy

Buran zůstal v hangáru v kosmodromu Bajkonur, kde na něj v roce 2002 při silné bouři spadla střecha. Raketoplán byl poškozen a osm lidí zahynulo, což byla pomyslná tečka za historií tohoto klenotu sovětské kosmonautiky. Kromě samotného Buranu existovaly ještě nedokončené stroje a testovací verze, z nichž jedna skončila v muzeu v německém Speyru.

Zdroj: space.com

KAM DÁL: Rusko a Čína měli společně stavět základnu na Měsíci, Čína ale Rusy už nechce.


Hobby