Jak neplýtvat jídlem, šetřit a nezabírat místo v mrazáku? Zavařování masa a zbytků jídel má vlastní pravidla i výhody

Už naše babičky dobře věděly, že zavařit se doma dá téměř cokoliv - i maso a hotové pokrmy
 

Zavařujete ovoce? Pro toho, kdo má zahrádku, jde téměř o samozřejmou letní akci. Jenomže i bez zahrady je stále co zavařovat. Naše babičky neměly mrazáky, a přesto dokázaly uchovat maso nebo zbytky jídel po dlouhou dobu. Jak? Prostě je zavařily do sklenic. Je to snadné, účelné a úsporné. Pustíte se do toho? 

Možná se snažíte šetřit každou korunu, možná zkrátka nesnášíte plýtvání - v každém případě to chce mít doma dost velký mrazák, který dokáže uchovat nejen syrové maso a další suroviny, ale také zbytky, které je rozhodně škoda vyhodit. Pak je ale i další možnost, jak uchovat uvařená jídla po dlouhou dobu, na kterou jsme ale většinou už trochu zapomněli - maso, omáčky i polévky a další je možné zavařit. Jen musíme dobře vědět, jak na to, abychom se nedočkali nepříjemného překvapení. 

Všechno do sklenic!

Zavařit můžeme téměř veškeré tepelně upravené maso, včetně omáček, musíme si ale dát pozor na několik pravidel. Dlouhodobé uskladnění v zavařovací sklenici nesnesou omáčky smetanové a také jídla, v nichž hraje důležitou úlohu cibule nebo mouka. Jiné zbytky nebo i celá za tímto účelem uvařená jídla “na potom” můžeme zavařit bez jakýchkoliv obav. Stejně jako omáček se nemusíme bát vývarů i hotových polévek - jen nudle, které obsahují hlavně mouku, do polévky na zavařování dávat nebudeme, ale přidat je do vývaru až po otevření sklenice třeba i po několika měsících neznamená téměř žádnou práci. 

Zavařujeme dvakrát

Jak se liší zavařování masa od ovoce? V principu jde o to, že maso je na zavářku náročnější a je nutné, aby prošlo tímto procesem hned dvakrát. Není na tom ale nic složitého. Maso, omáčku nebo polévku vložíme nebo nalijeme do dokonale čisté zavařovací sklenice. Pokud chceme uchovat maso bez omáčky, nalijeme do sklenice i několik centimetrů vody. Pozor - platí pravidlo, že by sklenice i v případě omáček nebo polévek nikdy neměla být příliš plná. Přibližně jedna třetina má zůstat volná. 

V hrnci, nebo... 

Samotné zavařování, jak už bylo zmíněno, pak probíhá ve dvou fázích a také ve dvou dnech. První den budeme jídlo zavařovat přibližně 1,5 hodiny při 100 °C, poté jej necháme do druhého dne vychladnout a stejný proces zopakujeme, ale tentokrát už bude stačit přibližně hodina. Není přitom nutné mít k dispozici přímo zavařovací hrnec, určitě postačí obyčejný větší hrnec s vodou. Ani to ale není vůbec nutné… 

Zavařovat můžeme i v troubě

Zavařovat můžeme pohodlně i bez hrnce, jednoduše v troubě. Stačí na to hluboký plech nebo větší pekáč, do kterého nalijeme přibližně 2 - 3 cm teplé vody, vložíme sklenice, které chceme zavařit, tak, aby se nedotýkaly ani vzájemně mezi sebou, ale ani okraje plechu nebo pekáče. Pak už stačí troubu zapnout na 95 - 100 °C a hodinu a půl počkat. Stejně jako při zavařování v hrnci tento postup druhý den zopakujeme. 

Pomůže i mikrovlnka

Moderní hospodyně mohou použít k zavařování také mikrovlnnou troubu, v takovém případě ale musíme dát pozor na to, aby šlo vždy o sklenice se šroubovacími víčky, protože ty běžné, které zavíráme tlakem na víčko, by nemusely vydržet tlak, který uvnitř vznikne. Čas potřebný k zavařování je nesrovnatelně kratší než při využití klasických způsobů, ale vždy je nutné se řídit pokyny výrobce dané trouby.

Zdroj: healthycanning.com

KAM DÁL: Česnek chrání před nemocemi, stačí stroužek denně. V kuchyni je skvělý i jako koření

 


Životní styl