8 kroků, jak se stát politikem a mít do smrti vystaráno

Život jako v bavlnce, nebo těžká dřina?
  |  

Stát se u nás politikem je něco, co se zdá pro budoucnost jako ideální řešení. Moc se nenadřete, přitom si vyděláte velmi hezké peníze. Alespoň tak to vnímá drtivá většina veřejnosti. Kdo za to může? Především politici sami. Někteří svoji práci totiž dělají dobře, přesto je na nich stín. Pohříchu je jich menšina. 

Když se člověk podívá do parlamentu, je to smutné pokoukání. Handrkování o ničem, což ovšem platí jen pro případy, že do sněmovny někdo zavítá. Pusté a prázdné lavice poslanců i ministrů mnohdy svědčí spíš o pohodičce než nějaké těžké dřině. Ano, jistě. Mají práci v "terénu", což je oblíbená věta každého českého politika. Někdy je i pravdivá, neházejme je proto všechny do jednoho pytle. 

Stát se u nás politikem je celkem lukrativní záležitost. Když to vezmete za správný konec (hlavně se nenecháte u ničeho chytit), můžete se za pár let "práce" zajistit do konce života. Nemusí to být ani tím, že si vyděláte desítky milionů. Ale pomůžete si ke kontaktům, spousta lidí vám bude vděčná. Ještě lepší je na ně "něco mít". 

Jenže dostat se do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (ani Senát není k zahození) není žádná sranda. Korýtka jsou rozebraná, nové tváře se na tuto půdu dostávají jen velmi těžko. Ještě hůře se jim tam žije ve chvíli, kdy opravdu chtějí něco změnit a nemají za sebou dostatečně movité zázemí. Jaké jsou tedy kroky, které vás tam mohou dostat? 

1. Vykřikujte, jak je česká politika prohnilá a jak do ní vůbec nechcete
To je základ všeho. Jste vlastně oběť, která trpí v zájmu národa a jde do té žumpy proto, aby ji vyčistila. Musíte však natrénovat dostatečně utrápený obličej a, pokud možno, vymyslet pár uvěřitelných historek na téma, čím vším vás stát štve. Což by neměl být problém.

2. Pošlete manželku k šípku a pořiďte si mladou kočku
Veřejnost to sice bude chvíli řešit, ale když budete šikovní, nějaké body se z toho dají nakonec přeci jen vytlouct. Hlavní je však v tomto případě něco jiného. Zajistíte si nehynoucí obdiv politických konkurentů, potvrdíte svoji "dokonalost" u politických kamarádů. Platí to ale jen v případě, že jste muž. Kdyby vykopla žena chlapa a našla si mladého zajíčka, je spíš za koketu a nevěrnici. 

3. Slibujte na počkání vyřešení imigrantské otázky 
Když nebudete mít žádný jiný program, tohle bohatě stačí. Slibte, že sem nepustíte jediného uprchlíka a budete zuby nehty (myšleno tanky a vojáky) bránit české hranice. Je úplně jedno, že to v podstatě není možné. Hlasy jsou doma, nic jiného vás nemusí zajímat. 

4. Domluvte si správné "kámoše"
Je úplně jedno, že nemáte ani kačku a váš účet připomíná pole po náletu kobylek. Mafiáni a další podobné existence vás moc rádi zasponzorují. Však dobře vědí, že se jim to vrátí. Měli byste se ale držet jen jednoho, komu pak budete "splácet". Kdyby jich bylo zbytečně moc, nemáte po zvolení od koho brát, to by bylo špatné. 

5. Zadupejte všechno, co se doteď udělalo 
To platí v jakémkoli případě. I kdyby to byly sebelepší kroky, najděte na nich pseudoproblémy a haňte, nadávejte, pomlouvejte. Nejlépe si vybrat slabší článek v podobě nějakého ministra. Tam se dobře kope a navíc se najde dost takových, kteří vás podpoří. 

6. Miřte na zaručené cílové skupiny
Přidáte důchodcům! Senioři se musí mít lépe! Chudí jsou také lidé, vezmeme bohatým! Vaše děti si zaslouží lepší budoucnost! Maminky, dáme vám vyšší mateřskou! Slibujte, tím nezkazíte vůbec nic. Čím víc slibů, tím víc hlasů. Splnit pak nemusíte nic. Stejně se na to zapomene, nebo si najdete jiné, lepší sliby. A klídek, lidi to řešit nebudou, když jim dáte lepší materiál. Anebo si pak za jejich prachy koupíte vlastní ostrov. 

7. Sociální sítě mějte pod kontrolou
To je důležité, což bylo moc dobře vidět i na kampani současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Miřte hodně na mladé, pouštejte se do glos na úkor stávajících politických činitelů. Nenechte na nich nit suchou. Sem tam vypusťte nějaký nesmysl, ideálně však pod fejkovým profilem. Jen ať se to šíří...

8. Pyšná princezna budiž povinností
Až si do hlavy zafixujete větu "Odvolávám, co jsem odovolal, a slibuji, co jsem slíbil", ještě si ji tak tisíckrát zopakujte. Bude vás provázet celou politickou kariéru, je takovým výstupním bodem, od kterého se bude všechno odvíjet. Každé rozhodnutí, každý podpis jí bude řízen. Budete stále vědět, že ať uděláte cokoli, vždycky se to dá změnit za diametrálně jinou věc. 

Závěrem bych rád sdělil, že politiky mám rád. Zejména jejich pracovní nasazení a smysl pro čest a spravedlnost. Při sledování jejich debat už nepláču, slzy nahradil smích. Mluvím zejména o té "vysoké" politice. A když si oni dělají neustále legraci z nás, proč bych sem tam nemohl oplatit stejnou mincí...

 

 

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru